Bibla

 

Matouš 14

Studimi

   

1 V tom čase uslyšel Herodes čtvrták pověst o Ježíšovi.

2 I řekl služebníkům svým: To jest Jan Křtitel. Onť jest vstal z mrtvých, a protož se divové dějí skrze něho.

3 Nebo Herodes byl jal Jana a svázal jej a dal do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého.

4 Nebo byl řekl jemu Jan: Nesluší tobě míti jí.

5 A chtěv zabíti jej, bál se lidu; nebo za proroka jej měli.

6 Když pak slaven byl den narození Herodesova, tancovala dcera Herodiady uprostřed hodovníků, i líbilo se to Herodesovi,

7 Tak že s přísahou zaslíbil jí dáti, zač by ho prosila.

8 A ona jsuci prve navedena od mateře své, řekla: Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele.

9 I zarmoutil se král, ale pro přísahu a pro ty, kteříž spolu s ním stolili, rozkázal jí dáti.

10 A poslav kata, sťal Jana v žaláři.

11 I přinesena jest hlava jeho na míse, a dána děvečce. A ona nesla ji mateři své.

12 A přišedše učedlníci jeho, vzali tělo jeho a pochovali je; a šedše, pověděli to Ježíšovi.

13 A uslyšev to Ježíš, plavil se odtud na lodičce na místo pusté soukromí. A uslyševše o tom zástupové, šli za ním pěšky z měst.

14 A vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocné jejich.

15 A když bylo k večerou, přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Pusté jest místo toto, a čas již pominul. Rozpusť zástupy, ať jdouce do městeček, nakoupí sobě pokrmů.

16 Ježíš pak řekl jim: Není potřebí odcházeti, dejte vy jim jísti.

17 A oni řkou jemu: Nemáme zde, než pět chlebů a dvě rybě.

18 Kterýžto dí jim: Přinestež mi je sem.

19 A rozkázav zástupu posaditi se na trávě a vzav pět chlebů a dvě rybě, vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dal učedlníkům chleby, a učedlníci zástupům.

20 I jedli všickni a nasyceni jsou. I sebrali pozůstalých drobtů, dvanácte košů plných.

21 Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo pěti tisíců mužů, kromě žen a dětí.

22 A ihned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí a předešli jej za moře, dokudž by nerozpustil zástupů.

23 A rozpustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam.

24 Lodí pak již byla uprostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný jim.

25 Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři.

26 A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zarmoutili se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli.

27 Ale ihned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.

28 I odpověděv Petr, řekl: Pane, jsi-li ty, rozkažiž mi k sobě přijíti po vodě.

29 A on řekl: Pojď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi.

30 Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.

31 A ihned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu: Malé víry, pročežs pochyboval?

32 A jakž oni vstoupili na lodí, přestal vítr.

33 Ti pak, kteříž na lodí byli, přistoupivše, klaněli se jemu, řkouce: Jistě Syn Boží jsi.

34 A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské.

35 A poznavše jej muži místa toho, rozeslali po vší té krajině vůkol, a shromáždili k němu všecky neduživé.

36 A prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kteřížkoli dotkli se, uzdraveni jsou.

   

Nga veprat e Swedenborg

 

Apocalypse Explained #80

Studioni këtë pasazh

  
/ 1232  
  

80. Saying unto me, Fear not, signifies renewal of life. This is evident from the series of things in the internal sense. For John lay as dead, and the Lord, seen as the Son of man, laid His right hand upon him, and said to him, "Fear not." His "lying as dead" signified failure of his self-life; the Lord's "laying His right hand upon him" signified life from Him; therefore His saying to him "Fear not" signified renewal of life; for all who come suddenly from self-life into any spiritual life are at first afraid, but their life is renewed by the Lord. This renewal is effected in this way that the Divine presence, and fear on account of it, are accommodated to reception. The Lord is present, indeed, with all in the universe, but more nearly or remotely according to the reception of good by means of truths with them from Him. For good is that in which the Lord is present with angel, spirit, and man; therefore the extent and quality of good from the Lord with them are what determine the extent and quality of His presence; if the presence goes beyond this, there is anguish and tremor; but by accommodation to reception there is renewal of life (as can be seen from what has just been said and shown above, n. 78. This renewal is what is signified by "Fear not;" also in other places, where it is said by the Lord or by the angel of the Lord when seen:

Fear not (Daniel 10:12, 19; Luke 1:12, 13; 2:8-10; Matthew 28:6, 9-10).

Renewal of life, that comes by accommodation to reception, appears in the spiritual world, when it is presented to view, as a cloud. All societies there are encompassed by such a cloud, denser or rarer according to reception. (That angels are encompassed by a thin correspondent cloud, lest they should be hurt by a nearer influx of the Divine of the Lord, see Arcana Coelestia 6849. What "clouds" are in the spiritual world, and therefore in the spiritual sense, see above, n. 36.)

  
/ 1232  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for their permission to use this translation.

Bibla

 

Numbers 19:13

Studimi

       

13 Whoever touches a dead person, the body of a man who has died, and doesn't purify himself, defiles the tabernacle of Yahweh; and that soul shall be cut off from Israel: because the water for impurity was not sprinkled on him, he shall be unclean; his uncleanness is yet on him.