635. To, co bylo řečeno v minulém a v tomto verši, znamená, že ke konci církve, která existovala před potopou, bylo zničeno porozumění pravdě i vůle k dobru. Většině lidí žijících v této době před potopou, tedy lidí, kteří byli plni sebeklamů a scestných žádostí, nezůstala ani stopa po těchto schopnostech. Ti však, kteří patřili k církvi Noe, měli stále základy duchovního života. Ty jim ale nemohly pomoci k navrácení schopností porozumět pravdě a chtít konat dobro. Stačily ovšem k tomu, aby jim umožnily přístup k racionální pravdě a přírodnímu dobru.

To, jaká je přirozenost člověka, určuje, jakým způsobem mohou základy duchovního života působit. Prostřednictvím základů duchovního života mohli být tito lidé znovuzrozeni. Sebeklamy neblokují ani nepohlcují působení Pána, jež se realizuje prostřednictvím základů duchovního života. Když jsou však falešné představy zakořeněné, brání veškerému působení Pána a pokud nejsou odstraněny, člověk nemůže být znovuzrozen. Na toto téma bude z Boží milosti uvedeno více později (viz č. 660-661, 792-806).

660. Že potopa reprezentovala záplavu zla a nepravdy, je patrné z toho, co bylo řečeno dříve o potomstvu Nejstarší církve - že byli zahlceni odpornými žádostmi a přizpůsobovali náboženskou nauku tak, aby byla v souladu s jejich touhami (viz č. 560, 568, 570, 582, 593, 640). Důsledkem toho bylo, že přijaté nepravdy zničily veškeré pravdy a dobro (viz č. 573, 586, 627-628, 632, 635) a zároveň zablokovaly základy duchovního života tak, že nemohly plnit svou úlohu (viz č. 563, 571). To vedlo nevyhnutelně k sebezničení těchto lidí (viz č. 560, 563, 592, 594, 631, 636, 637). Je-li totiž základům duchovního života uzavřena cesta, člověk přestává být člověkem, protože už nemůže být ochraňován anděly, a je zcela posedlý zlými duchy, jejichž jediným zájmem a cílem je zničit člověka. Z toho důvodu zahynuli všichni lidé žijící před potopou, jak je popsáno v příběhu o potopě.

Vliv sebeklamů a hříšných žádostí přicházejících od zlých duchů je podobný jako určitý druh potopy, a proto je nazván potopa nebo záplava na různých místech v Bibli, jak díky Boží milosti uvidíme v příští kapitole (viz č. 705).