521. Slova a nebylo ho představují zachování nauky pro příští generace. Jak již bylo zmíněno v č. 519, církev zvaná Henoch shromáždila informace, které členové Nejstarší církve vyciťovali a sestavila z nich nauku neboli náboženský či teologický systém. To nebylo v době Nejstarší církve povoleno. Vědět něco pomocí vyciťování je něco zcela jiného, než se to naučit jako nauku. Ti, kdo mají schopnost vyciťování, se nepotřebují učit prostřednictvím nauky to, co již vědí. Např. člověk, který umí dobře přemýšlet, nemusí být učen pravidlům správného přemýšlení. Kdyby totiž začal užívat tato pravidla, byla by jeho přirozená schopnost správně přemýšlet narušena.

Lidé, kteří se učí pomocí vyciťování, dostávají tuto schopnost (intuici) od Pána vnitřní cestou. Ti však, kdo se učí pomocí nauky, získávají své znalosti vnější cestou neboli pomocí tělesných smyslů. Rozdíl mezi těmito dvěma způsoby je jako rozdíl mezi světlem a tmou. Vyciťování nebeského člověka je tak delikátní, že nemůže být popsáno - vniká totiž do nejnepatrnějších jednotlivostí a bere v úvahu nejrůznější stavy a okolnosti. Protože bylo předvídáno, že schopnost vyciťování Nejstarší církve se postupně vytratí a že lidstvo se poté bude učit, co je dobré a pravdivé pomocí nauky, čili že přijde skrze tmu ke světlu, bylo zde řečeno, že ho Bůh vzal, tj. že zachoval tuto nauku pro potřeby příštích generací.