597. Noe představuje novou církev zvanou Stará církev na rozlišení od Nejstarší církve, která byla před potopou, zatímco Stará církev až po potopě. Duchovní stavy těchto církví se navzájem od sebe velmi lišily. V Nejstarší církvi lidé dostali od Pána schopnost vyciťovat dobro a na základě toho i pravdu. Ve Staré církvi zvané Noe lidé měli svědomí, které jim pomáhalo poznávat dobro a pravdu.

Rozdíl mezi duchovním stavem Nejstarší a Staré církve spočívá tedy v tom, že v Nejstarší církvi lidé měli vyciťování, zatímco ve Staré měli místo vyciťování svědomí. Vyciťování není svědomí - andělé či lidé, jejichž duchovní úroveň je nebeská, pravdu a dobro vyciťují, ti však, kdo jsou na tzv. duchovní úrovni duchovního vývoje, mají svědomí. Nejstarší církev byla na nebeské úrovni, Stará církev na úrovni duchovní.

II. Členové Nejstarší církve měli bezprostřední zjevení od Pána prostředkované osobním kontaktem s duchy a anděly a také pomocí vizí a snů. Tímto způsobem jim byla dána povšechná znalost toho, co je dobro a co je pravda. Poté, co získali toto obecné povědomí, byly tyto obecné principy potvrzeny mnoha vhledy získanými pomocí vyciťování. Tyto jednotlivé prožitky byly či nebyly v souladu s obecným principem, ke kterému se vztahovaly, což byli lidé Nejstarší církve schopni rozlišit na základě vyciťování. Stejný je duchovní stav nebeských andělů.

III. Obecnými principy Nejstarší církve byly nebeské a věčné pravdy - např. že Pán řídí vesmír, že všechno dobro a pravda pochází od Pána, že vše, co je člověku vlastní, je jen samé zlo, že sám o sobě je člověk mrtvý, že Pán je zdrojem všeho života atd. Lidé této církve vyciťovali od Pána nespočet dalších skutečností, které tyto pravdy podporovaly a potvrzovaly. Láska byla pro ně nejdůležitější složkou víry. Prostřednictvím lásky jim Pán umožnil vyciťovat všechno, co patří k víře, a tak láska jim byla vírou, jak bylo již řečeno dříve (viz č. 32, 202, 398). Stará církev však byla zcela jiná, jak se dozvíme díky Boží milosti později.