Daniel 7:13,14: Viděl jsem v nočním vidění, hle, s nebeskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka. A byla mu dána vláda, sláva a království. Všichni lidé všech národů a jazyků jej budou uctívat. Jeho vláda je věčná, která nepomine, a jeho království nebude zničeno.

Zjevení 21:1,2,5,9,10: Já, Jan spatřil jsem nové nebe a novou zemi. A viděl jsem svaté město, nový Jeruzalém, sestupující od Boha z nebe, připravené jako nevěsta ozdobená pro svého muže. A anděl se mnou promluvil slovy: „Pojď, ukážu ti nevěstu, ženu Beránkovu. “ V duchu mne odnesl na velikou a vysokou horu a ukázal mi město veliké, svatý Jeruzalém, sestupující z nebe od Boha.

Ten, který seděl na trůnu, řekl: „Hle, činím všechno nové. “ A řekl mi: „Piš, neboť tato slova jsou věrná a pravá. “

87. Totéž platí pro jiná slova: např. kde je řeč o radosti, mluví se i o veselí:

„A aj, radost a veselí vaše zabijeti voly.” (Izajáš 22:13)

„Radosti a veselé dojdou, zámutek pak a úpění uteče od nich.” (Izajáš 35:10; 51:11)

„Ano před očima našima pokrm odjat jest, z domu Boha našeho veselé a plésání.” (Jóel 1:16)

„Také způsobím to, aby zahynul jim hlas radosti i hlas veselé.” (Jeremiáše 7:34; 25:10)

„Půst desátého měsíce obrátí se domu Judskému v radost a veselí.” (Zacharjáš 8:19)

„Abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše, obveseliž nás.” (Žalmy 90:14-15)

„Veselte se s Jeruzalémem, a plésejte v něm všickni.” (Izajáš 66:10)

„Raduj se a vesel se, dcero Idumejská.” (Pláč Jeremjášův 4:21)

„Rozveseltež se nebesa, a plésej země.” (Žalmy 96:11)

„Dej mi slyšeti radost a potěšení.” (Žalmy 51:8)

„Nebo potěší Hospodin Siona: radost a veselí bude nalezeno v něm, díkčinění, a hlas žalmů zpívání.” (Izajáš 51:3)

„Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí se z jeho narození budou radovati.” (Lukáš 1:14)

„Způsobím také, aby přestal v městech Judských a v ulicích Jeruzalémských hlas radosti a hlas veselé, hlas ženicha a hlas nevěsty.” (Jeremiáše 7:34; 16:9; 25:10)

„Na tomto místě ...ještěť bude slýchán hlas radosti a hlas veselé, hlas ženicha a hlas nevěsty.” (Jeremiáše 33:10-11)

Důvod, proč se mluví jak o radosti, tak o veselí, spočívá v tom, že radost je věc dobra a veselí je věc pravdy, neboli radost patří lásce a veselí moudrosti. Radost je totiž záležitost srdce a veselí věc duše, takže radost patří vůli a veselí přísluší rozumu. Přítomnost manželství Pána s církví také v těchto obratech vysvítá z výroků:

„Hlas radosti a hlas veselé, hlas ženicha a hlas nevěsty.” (Jeremiáše 7:34; 16:9; 25:10; 33:10-11)

Pán je zde ženich a církev nevěsta.

(Že Pán je ženich, viz u Matouše 9:15: Marek 2:19-20: Lukáš 5:34-35: že církev je nevěsta, Zjevení 21:2, 9; 22:17.)

Proto Jan Křtitel řekl o Ježíši:

„Kdož má nevěstu, ženich jest.” (Jan 3:29)