O Pánu #38
38. Že Pán je nazýván Hospodinem, vysvítá z následujících pasáží:
Nyní toto praví Hospodin, tvůj stvořitel, Jákobe, tvůrce tvůj, Izraeli: neboť Já jsem tě vykoupil. Já jsem Hospodin tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj spasitel. (Izajáš 43:1, 3)
Já Hospodin jsem váš Svatý, stvořitel Izraele. (Izajáš 43:15)
Aby poznalo všechno tvorstvo, že Já Hospodin jsem tvůj spasitel a tvůj vykupitel, Silný Jákobův. (Izajáš 49:26)
Abys poznal, že Já jsem Hospodin, tvůj spasitel, tvůj vykupitel, Přesilný Jákobův. (Izajáš 60:16)
Hospodin, který tě vytvořil už v životě matky. (Izajáš 49:5)
Hospodine, má skálo, vykupiteli můj! (Žalmy 19:14)
Toto praví Hospodin, král Izraele, jeho vykupitel, Hospodin zástupů. (Izajáš 44:2, 6)
Náš vykupitel je Svatý Izraele. Jeho jméno je Hospodin zástupů. (Izajáš 47:4)
Ve věčném milosrdenství se nad tebou slituji, praví Hospodin, tvůj vykupitel. (Izajáš 54:8)
Jejich vykupitel je však silný, Jeho jméno je Hospodin zástupů. (Jeremiáše 50:34)
Hospodine Bože, má skálo, můj štíte a rohu spásy, zachránce můj! (2. Samuelova 22:2-3)
Toto praví Hospodin, váš vykupitel, Svatý Izraele. (Izajáš 43:14; 48:17)
Toto praví Hospodin, vykupitel Izraele, jeho Svatý; králové uvidí. (Izajáš 49:7)
Já jsem Hospodin, kromě Mne žádný spasitel není. (Izajáš 43:11)
Cožpak nejsem Já, Hospodin? Kromě Mne jiného Boha není! Spasitel není mimo Mne. Obraťte se ke Mně a dojdete spásy, veškeré dálavy země. (Izajáš 45:21-22)
Já jsem Hospodin, Bůh tvůj, mimo Mne jiného zachránce není. (Ozeáš 13:4)
Vykoupils mě, Hospodine, Bože pravdy. (Žalmy 31:6)
Čekej, Izraeli, na Hospodina! U Hospodina je milosrdenství, hojné u Něho vykoupení, On vykoupí Izraele ze všech jeho nepravostí. (Žalmy 130:7-8)
Jeho jméno je Hospodin zástupů, tvým vykupitelem je Svatý Izraele; bude se nazývat Bohem celé země. (Izajáš 54:5)
V těchto verších se Hospodin nazývá vykupitelem a spasitelem, a protože vykupitelem a spasitelem je pouze Pán, je to On, kdo je míněn Hospodinem. Že Pán je Hospodinem, tedy že Hospodin je Pánem, vysvítá také z těchto pasáží:
Proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce. Na něm spočine duch Hospodinův. (Izajáš 11:1-2)
V onen den se bude říkat: „Hle, to je náš Bůh. Jeho jsme očekávali a On nás spasil. Je to Hospodin, kterého jsme očekávali, budeme jásat a radovat se v Jeho spasení. (Izajáš 25:9)
Hlas volajícího na poušti: „Připravte cestu Hospodinu! Vyrovnejte na pustině stezku pro našeho Boha! Neboť zjeví se Hospodinova sláva a všechno tvorstvo Ho společně spatří. Panovník Hospodin přichází s mocí, Jeho paže se ujme vlády. (Izajáš 40:3, 5, 10)
Já Hospodin, dám Tě za smlouvu lidu a za světlo národům. Já jsem Hospodin. To je Mé jméno. Svou slávu nikomu jinému nedám. (Izajáš 42:6, 8)
Hle, přicházejí dny, kdy Davidovi vzbudím výhonek spravedlivý. Kralovat bude jako král a šťastně se Mu povede a bude v zemi uplatňovat právo a spravedlnost. A nazvou Ho tímto jménem: Hospodin - naše spravedlnost. (Jeremiáše 23:5-6; 33:15-16)
Ty, Betléme efratský, z tebe mi vzejde Ten, Jenž bude vládcem v Izraeli. I postaví se a bude pást v Hospodinově moci. (Micheáš 5:1, 3)
Narodilo se nám dítě, je nám dán syn, na Jehož rameni spočine vláda a bude Mu dáno jméno: Bůh, Bohatýr, Otec věčnosti. [Spočine] na trůně Davidově, upevní a podepře jej právem a spravedlností, od toho času až navěky. (Izajáš 9:5-6)
Hospodin vytáhne a bude bojovat proti oněm národům; stanou Jeho nohy na hoře Olivové proti tváři Jeruzaléma. (Zacharjáš 14:3-4)
Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvědněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy. Kdo je to Král slávy? Hospodin, mocný bohatýr, Hospodin, bohatýr v boji. (Žalmy 24:7-10)
V onen den Hospodin zástupů stane v ozdobné koruně a s nádherným věncem pozůstatkům svého lidu. (Izajáš 28:5)
Hle, pošlu k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný. (Malachiáš 4:5)
Kromě dalších míst, kde se uvádí: den Hospodinův veliký a hrozný, jako u Ezechiel 30:3; Jóel 2:11; Ámos 5:18, 20; Sofonjáš 1:14-15, 18.
Izajáš 8
1
I řekl mi Hospodin: Vezmi sobě knihu velikou, a napiš na ní písmem lidským: K rychlé kořisti pospíchá loupežník.
2
I vzal jsem sobě za svědky věrné Uriáše kněze, a Zachariáše syna Jeberechiášova.
3
V tom přistoupil jsem k prorokyni, kteráž počala, a porodila syna. I řekl mi Hospodin: Dej mu jméno: K rychlé kořisti pospíchá loupežník.
4
Nebo prvé než bude uměti dítě to volati: Otče můj, matko má, odejme zboží Damašské a loupeže Samařské lid krále Assyrského.
5
I to ještě mluvil Hospodin ke mně, řka:
6
Poněvadž pohrdl lid ten vodami Siloe tiše tekoucími, raduje se z Rezina a syna Romeliášova,
7
Protož aj, Pán uvede na ně vody, řeky násilné a mnohé, totiž krále Assyrského, a všecku slávu jeho, tak že vystoupí ze všech toků svých, a půjde nad všecky břehy své.
8
Půjde i přes Judu, rozleje se a rozejde, až k hrdlu dosáhne, a roztažená křídla jeho naplní širokost země tvé, ó Immanueli.
9
Puntujtež se lidé, však potříni budete, (nýbrž pozorujte všickni v daleké zemi), přepašte se, však potříni budete, přepašte se, však potříni budete.
10
Vejděte v radu, a zrušena bude, mluvte slovo, a neostojíť; nebo s námi jest Bůh silný.
11
Tak zajisté mluvil Hospodin ke mně, ujav mne za ruku, a dav mi výstrahu, abych nechodil cestou lidu tohoto, řka:
12
Neříkejte: Spuntování, když lid ten praví: Spuntování; aniž se jako oni strachujte, nerci-li, abyste se děsiti měli.
13
Hospodina zástupů samého posvěcujte; on budiž bázeň vaše i strach váš.
14
A budeť vám i svatyní, kamenem pak urážky a skalou pádu oběma domům Izraelským, osídlem a léčkou i obyvatelům Jeruzalémským.
15
I urazí se o to mnozí, a padnou, a potříni budou, aneb zapletouce se, popadeni budou.
16
Zavaž osvědčení, zapečeť zákon mezi učedlníky mými.
17
Pročež očekávati budu na Hospodina, kterýž skryl tvář svou od domu Jákobova; na něj, pravím, čekati budu.
18
Aj, já a dítky, kteréž mi dal Hospodin, na znamení a zázraky v Izraeli od Hospodina zástupů, kterýž přebývá na hoře Sion.
19
Jestliže by vám pak řekli: Dotazujte se na hadačích a věšťcích, kteříž šepcí a šveholí, rcete: Nemá-liž se lid na Bohu svém dotazovati? K mrtvým-liž místo živých má se utíkati?
20
K zákonu a svědectví! Pakli nechtí, nechať mluví vedlé slova toho, v němž není žádné záře,
21
Až by každý toulati se musil, zbědovaný jsa a hladovitý. I stane se, že se bude, hladovitý jsa, sám v sobě zlobiti, a zlořečiti králi svému a Bohu svému, buď že zhůru pohledí,
22
Buď že na zemi popatří, a aj, všudy ssoužení a tma, mrákota, bída i nátisk v temnostech.
