487. Že dny symbolizují časy a duchovní stavy obecně bylo ukázáno v 1. kapitole Genesis (viz č. 23), kde dny stvoření nemají žádný další význam. V Bibli je velmi obvyklé nazývat časové úseky dny. V tomto verši (Genesis 5:4) je tento obyčej velmi zřejmý, stejně jako v dalších verších této 5. kapitoly Genesis, a to ve verších 5, 8, 11, 14, 17, 20, 23, 27, 31. Zároveň dny symbolizují duchovní stavy. Když jsou přidány roky, jsou jednotlivé duchovní stavy symbolizovány ročními obdobími.

Nejstarší lidé určitými čísly symbolizovali různé záležitosti týkající se církve. Byla to čísla tři, sedm, deset, dvanáct a mnoho dalších, která byla vytvořena z těchto a jiných čísel, jimiž se popisovaly duchovní stavy církve. Tato čísla totiž obsahují tajemství, jejichž vysvětlení by vyžadovalo mnoho času. Čísla se využívala k hodnocení různých duchovních stavů církve.

Stejný jev se vyskytuje na mnoha místech v Bibli, obzvláště v knihách proroků. Obřady židovské církve také zahrnují čísla, a to při určování času a při měření, jako např. ve vztahu k nejrůznějším typům obětí či k dalším věcem. Všude tato čísla reprezentují svaté věci, podle toho, k čemu se zrovna vztahují.

Přesný význam čísel - v tomto verši čísla osm set a v dalším verši čísla devět set třicet a v dalších verších význam čísel, která vyjadřují počet let - je natolik obsáhlý, že ho zde není možno uvést. Jedná se o změny duchovního stavu církve, což souvisí se změnami duchovního stavu jejích členů.

V dalších částech této knihy bude díky Boží milosti vysvětleno, co znamenají jednoduchá čísla až do dvanácti. Není-li totiž znám význam těchto čísel, není možno pochopit význam čísel složených.