284. Lidský intelekt může přijímat dobro i zlo, pravdu i nepravdu - to však nemůže naše vůle. Ta musí být buď ve zlu, nebo v dobru, nemůže být v obojím. Vůle je totiž naše vlastní já a spočívá v ní naše životní láska. Avšak i v intelektu je dobro a zlo odděleno jako něco vnitřního a vnějšího, a tak můžeme být vnitřně ve zlu a navenek v dobru. Když jsme však přetvořováni, dobro a zlo jsou přivedeny k sobě. Tehdy vzniká konflikt a boj. Pokud je těžký, nazývá se pokušením, a pokud není těžký, je jako kvašení vína či silného alkoholu. Pokud tehdy zvítězí dobro, zlo se svým klamem je odstraněno na okraj, podobně jako kal padá na dno nádoby. Dobro se tak zušlechťuje stejně jako víno kvašením a získává čistotu alkoholu. Pokud však zvítězí zlo, je na okraj odstraněno dobro se svou pravdou a zakaluje se a kazí jako nevykvašené vino či alkohol.

Srovnání s kvašením vychází z faktu, že „kvasnice“ ve Slovu označují nepravdu zla (například u Ozeáš 7:4; Lukáš 12:4 a jinde).

Božská Prozřetelnost je u zlých stejně jako u dobrých lidí.