683. Jak už bylo řečeno dříve, opakuje-li se nějaký výraz v Bibli dvakrát, znamená to, že zahrnuje dobro i pravdu. K tomu dochází obzvláště v knihách proroků. Např. u Izajáše 41:3, 4:

„Sám klidně projde stezkou, na kterou jeho noha dosud nevstoupila. Kdo to uskutečnil a vykonal?“

Zde se jeden výraz vztahuje k dobru a druhý k pravdě neboli jeden se vztahuje k vůli a druhý k rozumu. Slova klidně projde se vztahují k vůli, zatímco stezkou, na kterou jeho noha nevstoupila, se vztahuje k rozumu. Stejné je to i se slovy uskutečnil a vykonal. Tímto způsobem jsou v Bibli vzájemně spojeny věci vůle a věci rozumu neboli záležitosti lásky a záležitosti víry nebo - což je totéž - nebeské a duchovní záležitosti. Tímto je vyjádřeno, že ve všem je vyobrazení manželství a také vztah k nebeskému manželství. Dvojí užití slova se stejným významem splňuje stejný účel.