73. 2. kapitola Genesis, verše 1-17:

1. Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy.

2. Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo.

3. A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.

4. Toto je rodopis nebe a země, jak byly stvořeny. V den, kdy Hospodin Bůh učinil zemi a nebe,

5. nebylo na zemi ještě žádné polní křovisko ani nevzcházela žádná polní bylina, neboť Hospodin Bůh nezavlažoval zemi deštěm a nebylo člověka, který by zemi obdělával.

6. Jen záplava vystupovala ze země a napájela celý zemský povrch.

7. I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.

8. A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil.

9. Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu života a stromu poznání dobrého a zlého.

10. Z Edenu vychází řeka, aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky.

11. Jméno prvního je Píšon; ten obtéká celou zemi Chavílu, v níž je zlato,

12. a zlato té země je skvělé; je tam také vonná pryskyřice a kámen karneol.

13. Jméno druhé řeky je Gíchón; ta obtéká celou zemi Kúš.

14. Jméno třetí řeky je Chidekel; ta teče východně od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat.

15. Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil.

16. A Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu zahrady smíš jíst.

17. Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“

Stručný obsah vnitřního smyslu 2. kapitoly Genesis, veršů 1-17

Nejprve se z člověka, který ještě nemá žádný duchovní život, stane člověk duchovní a potom se duchovní člověk mění v člověka nebeského. O této proměně se jedná v 1. verši.