90. Genesis 2:5-6:

„… na zemi ještě nebylo žádné polní křoví a nerostly žádné polní byliny. Hospodin Bůh na zem ještě nesesílal déšť a nebyl ani člověk, který by obdělával půdu. Ze země však vystupovala pára a zavlažovala celý zemský povrch.“ (Bible 21) Místo zemský povrch Swedenborg píše tvář půdy či krajiny (facies humi)

Polním křoviskem a polní bylinou je myšleno všechno, co vytváří vnější člověk. Vnější Já - dokud člověk ještě zůstává člověkem duchovním - je zde označen slovem země, jakmile se však v průběhu duchovního vývoje člověk změní na člověka nebeského, je pro jeho vnější Já užíváno slovo půda, prsť či krajina. Déšť, který je posléze nazván párou, je označení pro mír či pokoj, který nastává, když skončí boje člověka s pokušeními.