440. Že těmito slovy je symbolizována bohoslužba této církve mající svůj původ v lásce k bližnímu, je zřejmé ze skutečnosti, že vzývat jméno Hospodinovo je slavnostní a obvyklý způsob vyjadřování se o všech bohoslužbách k Pánu. A že tato bohoslužba vychází z lásky k bližnímu, je zřejmé z faktu, že je zde jmenován Hospodin, zatímco v předešlých verších se mluví o Bohu, a také z faktu, že uctívání Pána nemůže vycházet z ničeho jiného než z lásky k bližnímu. Víra, která nemá původ v lásce k bližnímu, nevede k pravé bohoslužbě, protože žije pouze na rtech a nikoli v srdci.

Že vzývat jméno Hospodinovo je slavnostní a obvyklý způsob vyjadřování se o všech bohoslužbách k Pánu, je zřejmé z Písma. Např. Abram řekl, že „postavil oltář a vzýval Hospodina“ (Genesis 12:8; 13; 4) a dále „A Abraham zasadil v Beer-šebě tamaryšek a vzýval tam jméno Hospodina, Boha věčného.“ (Genesis 21:33). Že tento výrok zahrnuje veškerou bohoslužbu, je jasné z Izajáše 43:22-23:

„Toto praví Hospodin:… „Nebyl jsem to já, koho jsi vzýval, Jákobe, kvůli mně ses neobtěžoval, Izraeli! Své jehňátko v oběť zápalnou jsi pro mne nepřivedl, nectil jsi mě svými obětními hody. Nenutil jsem tě sloužit mi obětními dary, ani kadidlem jsem tě neobtěžoval.“

Tato pasáž poskytuje souhrn veškerých předobrazujících bohoslužeb.