The Bible

 

Danieli 7

Study

   

1 Léta prvního Balsazara krále Babylonského Daniel měl sen a vidění svá na ložci svém, i napsal ten sen krátkými slovy.

2 Mluvil Daniel a řekl? Viděl jsem u vidění svém v noci, a aj, čtyři větrové nebeští bojovali na moři velikém.

3 A čtyři šelmy veliké vystupovaly z moře, jedna od druhé rozdílná.

4 První podobná lvu, a křídla orličí měla. Hleděl jsem, až vytrhána byla křídla její, jimiž se vznášela od země, tak že na nohách jako člověk státi musila, a srdce lidské dáno jest jí.

5 A aj, jiná šelma druhá podobná nedvědu, kteráž panství jedno vyzdvihla, a tři žebra v ústech jejích, mezi zuby jejími, a tak mluveno bylo k ní: Vstaň, nažer se hojně masa.

6 Potom jsem viděl, a aj, jiná podobná pardovi, kteráž měla čtyři křídla ptačí na hřbetě svém, a čtyřhlavá byla šelma ta, jíž moc dána byla.

7 Potom viděl jsem u viděních nočních, a aj, šelma čtvrtá strašlivá a hrozná a velmi silná, mající zuby železné veliké, kteráž zžírala a potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala; a ta byla rozdílná ode všech šelm, kteréž byly před ní, a měla rohů deset.

8 Pilně jsem šetřil těch rohů, a hle, roh poslední malý vyrostal mezi nimi, a tři z těch rohů prvních vyvráceni jsou před ním; a aj, oči podobné očím lidským v rohu tom, a ústa mluvící pyšně.

9 Hleděl jsem, až trůnové ti svrženi byli, a Starý dnů posadil se, jehož roucho jako sníh bílé, a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá, trůn jako jiskry ohně, kola jeho jako oheň hořící.

10 Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly.

11 Patřil jsem tehdáž, hned jakž se začal zvuk té řeči pyšné, kterouž roh mluvil; patřil jsem, dokudž ta šelma nebyla zabita, a vyhlazeno tělo její, a dáno k spálení ohni.

12 A i ostatkům šelm odjali panství; nebo dlouhost života jim odměřena byla až do času, a to uloženého času.

13 Viděl jsem u vidění nočním, a aj, s oblaky nebeskými podobný Synu člověka přicházel; potom až k Starému dnů přišel, a před něj postaven byl.

14 I dáno jest jemu panství a sláva i království, aby všickni lidé, národové a jazykové sloužili jemu; jehož panství jest panství věčné, kteréž nepomíjí, a království jeho, kteréž se neruší.

15 I zhrozil se duch můj ve mně Danielovi u prostřed těla, a vidění má předěsila mne.

16 Tedy přistoupil jsem k jednomu z přístojících, a ptal jsem se ho na jistotu vší té věci. I pověděl mi, a výklad řečí mi oznámil:

17 Ty šelmy veliké, kteréž jsou čtyry, jsou čtyři králové, kteříž povstanou z země,

18 A ujmou království svatých výsostí, kteříž obdržeti mají království až na věky, a až na věky věků.

19 Tedy žádostiv jsem byl zprávy o šelmě čtvrté, kteráž rozdílná byla ode všech jiných, hrozná velmi; zubové její železní, a pazoury její ocelivé, kteráž zžírala, potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala.

20 Tolikéž o rozích desíti, kteříž byli na hlavě její, a o posledním, kterýž vyrostl, a před ním spadli tři; o tom rohu, pravím, kterýž měl oči a ústa mluvící pyšně, a byl na pohledění větší než jiní.

21 Viděl jsem, an roh ten válku vedl s svatými, a přemáhal je,

22 Až přišel Starý dnů, a oddán jest soud svatým výsostí, a čas přišel, aby to království svatí obdrželi.

23 Řekl takto: Šelma čtvrtá znamená království čtvrté na zemi, kteréž rozdílné bude ode všech království, a zžíře všecku zemi, a zmlátí ji a potře ji.

24 Rohů pak deset znamená, že z království toho deset králů povstane, a poslední povstane po nich, kterýž bude rozdílný od prvních, a poníží tří králů.

25 A slova proti Nejvyššímu mluviti bude, a svaté výsostí potře; nadto pomýšleti bude, aby proměnil časy i práva, když vydáni budou v ruku jeho, až do času a časů, i do částky časů.

26 V tom bude soud osazen, a panství jeho odejmou, vypléní a vyhladí je docela.

27 Království pak i panství, a důstojnost královská pode vším nebem dána bude lidu svatých výsostí; jehož království bude království věčné, a všickni páni jemu sloužiti a jeho poslouchati budou.

28 Až potud konec té řeči. Mne pak Daniele myšlení má velice zkormoutila, a krása má proměnila se při mně, slovo však toto v srdci svém zachoval jsem.

   

From Swedenborg's Works

 

Apocalypse Revealed #664

Study this Passage

  
/ 962  
  

664. "For just and true are Your ways, O King of the saints!" This symbolically means that everything that emanates from the Lord is just and true, because He is Divine goodness itself and Divine truth itself in heaven and in the church.

Ways symbolize truths that lead to good (no. 176). The title "king" in reference to the Lord symbolizes Divine truth, and "O King of saints" the Divine truth derived from Him in heaven and the church; for saints symbolize people who are governed by Divine truths from the Lord (nos. 173, 586). Consequently "just and true are Your ways, O King of the saints!" means symbolically that everything emanating from the Lord is just and true, because He is Divine truth itself in heaven and in the church.

The Lord is called a king in reference to His Divine humanity, because this is the Messiah, the Anointed, the Christ, the Son of God. Messiah in Hebrew is Christ in Greek, and Messiah or Christ is the Son of God, as may be seen in no. 520 above. It is well known that Messiah in Hebrew means both king and anointed.

The Lord as king is the embodiment of Divine truth because that is the symbolic meaning of the title "king" (nos. 20, 483). Kings accordingly symbolize people who possess Divine truths from the Lord (Revelation 1:6; 5:10).

It is because of this that heaven and the church are called the Lord's kingdom, and that His advent into the world is called the gospel of the kingdom.

Heaven and the church are called the Lord's kingdom in Daniel 2:44; 7:13-14, 27; Luke 1:33; 4:43; 8:1, 10; 9:2, 11, 27; 10:11; 16:16; 19:11; 21:31; 22:18; 23:51. And His advent is called the gospel of the kingdom in Matthew 4:23; 9:35; 24:14. 1

But more on this subject may be seen in The Doctrine of the New Jerusalem Regarding the Lord.

[2] That the Lord is called a king is apparent from the following passages:

These will make war with the Lamb, and the Lamb will overcome them, for He is Lord of lords and King of kings. (Revelation 17:14)

(He who sat on the white horse) is called the Word... And... His... name (is) Lord of lords and King of kings. (Revelation 19:13, 16, cf. Daniel 2:47)

Nathanael... said..., ."..You are the Son of God! You are the King of Israel!" (John 1:49)

When the Son of Man comes in His glory..., ...He will sit on the throne of His glory... And the King will say to those on His right hand... (and) to those on the left hand... (Matthew 25:31, 34, 41)

...they cried out: "Hosanna! 'Blessed is He who comes in the name of the Lord!' The King of Israel! " (John 12:13)

Pilate (asked the Lord:) "Are You a king...?" Jesus answered, ."..I am a king. For this cause I was born, and for this cause I have come into the world...." (John 18:37)

Your eyes will see the King in His beauty... ...Jehovah our King, He will save us. (Isaiah 33:17 , 22)

I am Jehovah, your Holy One, the Creator of Israel, your King. (Isaiah 43:15)

Thus said Jehovah, the King of Israel, and his Redeemer, Jehovah of hosts: "I am the First and I am the Last, and beside Me there is no God." (Isaiah 44:6)

Jehovah shall become King over all the earth. (Zechariah 14:9, cf. Psalms 47:2, 6-8)

Lift up your heads, O you gates..., that the King of glory may come in... Jehovah of hosts, He is the King of glory. (Psalms 24:7-10)

I will raise to David a righteous Branch, (who as) a king shall reign... and execute judgment and righteousness in the earth. (Jeremiah 23:5, cf. 33:15)

And so on elsewhere, as in Isaiah 6:5; 52:7; Jeremiah 10:7, 10; 46:18; Ezekiel 37:22, 24; Zephaniah 3:15; Psalms 20:9; 45:11, 13-14; 68:24; 74:12.

Footnotes:

1. See also Mark 1:14

  
/ 962  
  

Many thanks to the General Church of the New Jerusalem, and to Rev. N.B. Rogers, translator, for the permission to use this translation.