408. Když je církev natolik vypleněna, že v ní už není žádná víra, tehdy - ne však dříve - začíná znovu, to znamená, že vyzařuje nové světlo, které je v Bibli nazváno ránem. Důvod, proč nové světlo neboli ráno nesvítí, dokud není církev vypleněna, je ten, že záležitosti víry a záležitosti lásky k bližnímu byly smíchány s tím, co bylo znesvěceno.

Pokud věci víry a lásky k bližnímu zůstanou v tomto znesvěceném stavu, není možné, aby do církve proniklo nějaké světlo nebo láska k bližnímu, protože plevel zničí všechno dobré símě. Když ale už není žádná víra, nemůže být ani znesvěcena, protože lidé už nevěří tomu, co je jim předkládáno a ti, kdo neuznávají a ani nevěří, ale jenom uchovávají v paměti, nemohou znesvěcovat, jak už bylo řečeno (viz č. 302, 303).

Takové je to v současné době s Židy, kteří si v důsledku soužití s křesťany musí být vědomi toho, že Pán, jehož příchod očekávali a ještě stále očekávají, je křesťany uznáván jako Mesiáš. Nemohou tuto záležitost znesvětit proto, že ji neuznávají a nevěří jí. Stejné je to s Mohamedány a pohany, kteří slyšeli o Pánu. Z tohoto důvodu Pán nepřišel na svět dříve, než se židovská církev dostala do takového stavu, že nic neuznávala a ničemu nevěřila.