4
Dvanácte let sloužili Chedorlaomerovi, třináctého pak léta zprotivili se.
101. Kapitola 12. Slovu, které je nyní na světě, předcházelo Slovo, které bylo ztraceno.
Ještě předtím, než bylo izraelskému lidu skrze Mojžíše a proroky zvěstováno Slovo, vyskytovala se u něj obětní bohoslužba a prorokování z úst Jehovových, jak se dozvídáme ze zmínek v knihách Mojžíšových. Znalost obětní bohoslužby vysvítá z těchto pasáží:
Synům Izraele bylo přikázáno „zbořit oltáře národů, poláMatoušejejich modly a posekat jejich háje”. (2. Mojž 34:13: 5. Mojž 7:5; 12:3)
„V Setim počal lid smilniti s dcerami Moábskými, kteréž pozvaly lidu k obětem bohů svých: i jedl lid, a klaněli se bohům jejich. I připojil se lid Izraelský k modle Belfegor, a popudila se prchlivost Hospodinova proti Izraelovi.” (4. Mojž 25:1-3)
Balám, jenž pocházel ze Sýrie, přikázal udělat oltáře a obětoval volky a ovce. (4. Mojž 22:40; 23:1-2, 14, 29-30)
Skutečnost, že lidé prorokovali z úst Jehovových, je zřejmá z Balámových proroctví. (4. Mojž 23:7-10, 18-24; 24:3-9, 16-24)
Prorokoval také Pánu, že „vyjdeť hvězda z Jákoba, a povstane berla z Izraele”. (4. Mojž 24:17)
Mluvil z úst Hospodinových. (4. Mojž 22:12, 17; 23:3, 5, 8, 16, 26; 24:1, 13)
Z toho vidíme, že mezi národy se vyskytovala bohoslužba podobná té, kterou ustanovil Mojžíš u izraelského národa. Ta existovala dokonce před Abramovou dobou, jak lze do jisté míry vyčíst ze slov u Mojžíše (5. Mojž 32:7-8), zřetelněji však z toho, co je řečeno o Melchisedechovi, králi ze Salemu - že totiž:
Vynesl chléb a víno, a požehnal Abramovi: „i dal mu Abram desátky ze všech věcí”. (1. Mojž 14:18-20)
Melchisedech také představoval Pána, protože je nazýván jako:
„Kněz Boha silného nejvyššího” (1. Mojž 14:18)
a u Davida se o Pánu praví:
„Ty jsi kněz na věky podlé řádu Melchisedechova.” (Žalmy 110:4)
To je také příčina, proč Melchisedech s sebou vzal chléb a víno jako svaté věci církve, jimiž jsou i ve svátosti Večeře Páně: a proč mohl žehnat Abramovi a Abram mu dal desátky ze všech věcí.