101. Kapitola 12. Slovu, které je nyní na světě, předcházelo Slovo, které bylo ztraceno.
Ještě předtím, než bylo izraelskému lidu skrze Mojžíše a proroky zvěstováno Slovo, vyskytovala se u něj obětní bohoslužba a prorokování z úst Jehovových, jak se dozvídáme ze zmínek v knihách Mojžíšových. Znalost obětní bohoslužby vysvítá z těchto pasáží:
Synům Izraele bylo přikázáno „zbořit oltáře národů, poláMatoušejejich modly a posekat jejich háje”. (2. Mojž 34:13: 5. Mojž 7:5; 12:3)
„V Setim počal lid smilniti s dcerami Moábskými, kteréž pozvaly lidu k obětem bohů svých: i jedl lid, a klaněli se bohům jejich. I připojil se lid Izraelský k modle Belfegor, a popudila se prchlivost Hospodinova proti Izraelovi.” (4. Mojž 25:1-3)
Balám, jenž pocházel ze Sýrie, přikázal udělat oltáře a obětoval volky a ovce. (4. Mojž 22:40; 23:1-2, 14, 29-30)
Skutečnost, že lidé prorokovali z úst Jehovových, je zřejmá z Balámových proroctví. (4. Mojž 23:7-10, 18-24; 24:3-9, 16-24)
Prorokoval také Pánu, že „vyjdeť hvězda z Jákoba, a povstane berla z Izraele”. (4. Mojž 24:17)
Mluvil z úst Hospodinových. (4. Mojž 22:12, 17; 23:3, 5, 8, 16, 26; 24:1, 13)
Z toho vidíme, že mezi národy se vyskytovala bohoslužba podobná té, kterou ustanovil Mojžíš u izraelského národa. Ta existovala dokonce před Abramovou dobou, jak lze do jisté míry vyčíst ze slov u Mojžíše (5. Mojž 32:7-8), zřetelněji však z toho, co je řečeno o Melchisedechovi, králi ze Salemu - že totiž:
Vynesl chléb a víno, a požehnal Abramovi: „i dal mu Abram desátky ze všech věcí”. (1. Mojž 14:18-20)
Melchisedech také představoval Pána, protože je nazýván jako:
„Kněz Boha silného nejvyššího” (1. Mojž 14:18)
a u Davida se o Pánu praví:
„Ty jsi kněz na věky podlé řádu Melchisedechova.” (Žalmy 110:4)
To je také příčina, proč Melchisedech s sebou vzal chléb a víno jako svaté věci církve, jimiž jsou i ve svátosti Večeře Páně: a proč mohl žehnat Abramovi a Abram mu dal desátky ze všech věcí.
