640. Nikdo až dosud nevěděl, že goferové dřevo reprezentuje nezřízené touhy člověka a že komůrky symbolizují dvě části tohoto člověka, což jsou vůle a rozum. Nikdo také nemůže vědět nic víc o symbolice těchto věcí, aniž by se nejprve dozvěděl něco víc o církvi zvané Noe. Láska, kterou měli lidé Nejstarší církve, jak již bylo vícekrát řečeno (viz č. 32, 200, 202, 310, 337, 393, 459, 597), jim umožňovala rozpoznat, zda to, co slyší, je či není pravda. Jinými slovy - vůle k dobru způsobovala, že tito lidé měli porozumění pravdě. Jejich potomstvo však ovládly chtíče a žádosti, které patří do působnosti vůle. V těchto chtíčích se utopily náboženské znalosti těchto lidí a tím způsobem se z nich stali obři či Nefilimové.

Pán předvídal, že pokud by měl člověk stále tuto přirozenost, musel by zahynout navěky. Proto zajistil, aby byla vůle oddělena od rozumu a aby člověk nebyl utvářen vůlí k dobru, ale aby prostřednictvím porozumění pravdě byl obdařen láskou k bližnímu, která připomíná vůli k dobru. Taková tedy byla církev zvaná Noe, jejíž přirozenost byla úplně jiná, než byla přirozenost Nejstarší církve.

Kromě této církve existovaly v té době ještě další církve, jako např. církev zvaná Henoch (viz výklad ke Genesis 4:25, 26 v č. 438) a další, o nichž se ale nedochovaly žádné záznamy nebo popisy. Je zde popsána pouze církev Noe, protože byla zcela jiná než Nejstarší církev.

200. Verš Genesis 3:3, o kterém je právě řeč, uvádí, že strom poznání je uprostřed zahrady, ačkoli dříve bylo řečeno (Genesis 2:9), že uprostřed zahrady je strom životů a ne strom poznání. Důvodem je, že střed zahrady symbolizuje nejhlubší nitro člověka. A nejhlubší nitro nebeského člověka či Nejstarší církve bylo označováno jako strom životů, což je láska a z ní pramenící víra. Kdežto u lidí tohoto pokolení, kteří mohou být nazváni nebesko¬-duchovními, byla středem zahrady neboli jejich nitrem víra.

Přesněji popsat založení lidí Nejstarší církve není možné, protože v současné době už nikdo neví, jací ti lidé tehdy byli - měli totiž naprosto jinou přirozenost než lidé dnes. Abychom získali alespoň nějakou představu o tom, jací tito lidé byli, uveďme, že na základě dobra poznávali náboženské pravdy neboli jejich víra byla postavena na lásce, tj. pomocí lásky chápali pravdy víry.

Když ale toto pokolení vymřelo, následovalo další pokolení úplně jiného založení, které - místo aby rozeznalo pravdu od dobra pomocí vyciťování nebo aby na základě lásky poznalo, co je víra - muselo se o tom, co je dobro, dozvědět prostřednictvím pravdy. To se dělo tak, že se naučili, co je dobro pomocí poznatků pravdy a na jejich základě se pak dozvěděli a pochopili, co je láska. Jinými slovy - prostřednictvím poznatků o víře se dozvěděli, co je láska. Velká většina těchto lidí však nedospěla o mnoho dál než k pouhým vědomostem. K této změně v charakteru lidí došlo po potopě a jejím účelem bylo zabránit zničení světa.