Tajemství nebe # 640
640. Nikdo až dosud nevěděl, že goferové dřevo reprezentuje nezřízené touhy člověka a že komůrky symbolizují dvě části tohoto člověka, což jsou vůle a rozum. Nikdo také nemůže vědět nic víc o symbolice těchto věcí, aniž by se nejprve dozvěděl něco víc o církvi zvané Noe. Láska, kterou měli lidé Nejstarší církve, jak již bylo vícekrát řečeno (viz č. 32, 200, 202, 310, 337, 393, 459, 597), jim umožňovala rozpoznat, zda to, co slyší, je či není pravda. Jinými slovy - vůle k dobru způsobovala, že tito lidé měli porozumění pravdě. Jejich potomstvo však ovládly chtíče a žádosti, které patří do působnosti vůle. V těchto chtíčích se utopily náboženské znalosti těchto lidí a tím způsobem se z nich stali obři či Nefilimové.
Pán předvídal, že pokud by měl člověk stále tuto přirozenost, musel by zahynout navěky. Proto zajistil, aby byla vůle oddělena od rozumu a aby člověk nebyl utvářen vůlí k dobru, ale aby prostřednictvím porozumění pravdě byl obdařen láskou k bližnímu, která připomíná vůli k dobru. Taková tedy byla církev zvaná Noe, jejíž přirozenost byla úplně jiná, než byla přirozenost Nejstarší církve.
Kromě této církve existovaly v té době ještě další církve, jako např. církev zvaná Henoch (viz výklad ke Genesis 4:25, 26 v č. 438) a další, o nichž se ale nedochovaly žádné záznamy nebo popisy. Je zde popsána pouze církev Noe, protože byla zcela jiná než Nejstarší církev.
Genesis 6
1
Stalo se pak, když se počali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zrodily,
2
Že vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobě ženy ze všech, kteréž oblibovali.
3
Pročež řekl Hospodin: Nebude se nesnaditi duch můj s člověkem na věky, proto že také tělo jest, a bude dnů jeho sto a dvadceti let.
4
Obrové pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí.
5
Ale když viděl Hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, a že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas,
6
Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém.
7
Tedy řekl Hospodin: Vyhladím z země člověka, kteréhož jsem stvořil, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, až i do ptactva nebeského; nebo líto mi, že jsem je učinil.
8
Ale Noé našel milost před Hospodinem.
9
Tito jsou příběhové Noé: Noé muž spravedlivý, dokonalý byl za svého věku, s Bohem ustavičně chodil Noé.
10
(Zplodil pak Noé tři syny: Sema, Chama a Jáfeta.)
11
Ale země byla porušena před Bohem, a naplněna byla země nepravostí.
12
Viděl tedy Bůh zemi, a aj, porušena byla, nebo bylo porušilo všeliké tělo cestu svou na zemi.
13
Protož řekl Bůh k Noé: Konec všelikého těla přichází přede mne, nebo naplněna jest země nepravostí od nich; z té příčiny, hle, již zkazím je s zemí.
14
Učiň sobě koráb z dříví gofer; příhrady zděláš v tom korábu, a oklejuješ jej vnitř i zevnitř klím.
15
A na tento způsob uděláš jej: Tří set loktů bude dlouhost toho korábu, padesáti loktů širokost jeho a třidceti loktů vysokost jeho.
16
Okno uděláš v korábu, a svrchkem na loket vysokým zavřeš jej; dvéře také korábu v boku jeho postavíš, a pokoje spodní, druhé i třetí zděláš v něm.
17
Já pak, aj, já uvedu potopu vod na zemi, aby zkaženo bylo všeliké tělo, v němž jest duch života pod nebem. Cožkoli bude na zemi, umře.
18
S tebou však učiním smlouvu svou; a vejdeš do korábu, ty i synové tvoji, žena tvá i ženy synů tvých s tebou.
19
A ze všech živočichů všelikého těla, po dvém z každého uvedeš do korábu, abys je živé zachoval s sebou; samec a samice budou.
20
Z ptactva podlé pokolení jeho, a z hovad podlé pokolení jejich, ze všelikého také zeměplazu podlé pokolení jeho, po dvém z každého vejdou k tobě, aby živi zůstali.
21
Ty pak nabeř s sebou všeliké potravy, kteráž se jísti může, a shromažď sobě, aby byla tobě i jim ku pokrmu.
22
I učinil Noé podlé všeho, jakž mu rozkázal Bůh, tak učinil.
