44. Genesis 1:24-25:
„I řekl Bůh:
„Vydej země rozmanité druhy živočichů, dobytek, plazy (dle Swedenborga - Vydej země živou duši všeho druhu, zvíře a to, co se hýbe) a rozmanité druhy zemské zvěře!“ A stalo se tak. Bůh učinil rozmanité druhy zemské zvěře i rozmanité druhy dobytka (dle Swedenborga - zvířat) a rozmanité druhy všelijakých zeměplazů. Viděl, že to je dobré.“
Člověk, stejně jako země, nemůže konat nic dobrého, pokud do něho nebyly vloženy (zasety) informace o tom, v co má věřit a co má dělat. Úkolem rozumu je Slovo Boží slyšet, zatímco chovat se podle něho je úkolem vůle. Slovo Boží slyšet a nechovat se podle něho je jako tvrdit, že věříme, ačkoli podle své víry nežijeme. To ale znamená, že oddělujeme slyšení od konání a máme tedy rozdělenou mysl. Člověk se tak stává tím, koho Pán v následujícím úryvku nazývá mužem pošetilým:
„Každý tedy, kdo tato má slova slyší a podle nich jedná, podobá se rozvážnému muži, který si postavil dům na skále. Spadl déšť a přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům - ale nezřítil se, protože měl základy na skále. Každý však, kdo tato má slova slyší, ale podle nich nejedná, podobá se pošetilému muži, který si postavil dům na písku. Spadl déšť, přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům - i zřítil se a jeho pád byl veliký.“ (Matouš 7:24-27)
Vše, co patří k rozumu, je symbolizováno, jak už bylo řečeno dříve, plazy, jež vydají vody (dle některých překladů - živočišnou havětí hemžící se ve vodách) a také létavci (ptáky) létajícími nad zemí a nad nebeskou klenbou (dle Swedenborga - nad tváří klenby). Vše, co patří vůli, je symbolizováno duší živou, kterou vydává země a také zvířaty, plazy a rozmanitými druhy zemské zvěře.