¹ Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.

² Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.

³ Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.

⁴ Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.

⁵ Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.

⁶ Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.

⁷ Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.

⁸ Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.

⁹ S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.

¹⁰ Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.

¹¹ Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.

¹² Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.

¹³ Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.

¹⁴ Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.

¹⁵ Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.

¹⁶ Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.

¹⁷ Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,

¹⁸ Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.

¹⁹ Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.

²⁰ Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?

²¹ Obrať nás, ó Hospodine, k sobě,a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.

²² Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?

¹ Aj, den Hospodinův přichází, a rozděleny budou kořisti tvé u prostřed tebe.

² Nebo shromáždím všecky národy proti Jeruzalému k boji, i bude dobyto město, a domové zloupeni, a ženy zhanobeny budou. A když vyjde díl města v zajetí, ostatek lidu nebude vyhlazeno z města.

³ Nebo Hospodin vytáhna, bude bojovati proti těm národům, jakž bojuje v den potýkání.

⁴ I stanou nohy jeho v ten den na hoře Olivetské, kteráž jest naproti Jeruzalému od východu, a rozdvojí se hora Olivetská napoly k východu a k západu údolím velmi velikým, a odstoupí díl té hory na půlnoci, a díl její na poledne.

⁵ I budete utíkati před údolím hor; nebo dosáhne údolí hor až k Azal. Budete, pravím, utíkati, jako jste utíkali před země třesením za dnů Uziáše krále Judského, když přijde Hospodin Bůh můj, a všickni svatí s ním.

⁶ I stane se v ten den, že nebude světla drahého, ani tmy husté.

⁷ A tak bude den jeden, kterýž jest znám Hospodinu, aniž bude den, ani noc; a však stane se, že v čas večera bude světlo.

⁸ Stane se také v ten den, že vycházeti budou vody živé z Jeruzaléma, díl jich k moři východnímu, a díl jich k moři nejdalšímu. V létě i v zimě bude.

⁹ A bude Hospodin králem nade vší zemí; v ten den bude Hospodin jediný, a jméno jeho jedno.

¹⁰ A učiněna bude všecka tato země jako rovina od Gaba k Remmon na polední straně Jeruzalému, kterýž vyvýšen jsa, státi bude na místě svém, od brány Beniaminovy až k místu brány první, a až k bráně úhlové, a od věže Chananeel až k presu královskému.

¹¹ A budou bydliti v něm, a nebude více v prokletí; město Jeruzalém zajisté bezpečně seděti bude.

¹² Tato pak bude rána, kterouž raní Hospodin všecky národy, kteříž by bojovali proti Jeruzalému: Usuší tělo jednoho každého, stojícího na nohách svých, a oči jednoho každého usvadnou v děrách svých, a jazyk jednoho každého usvadne v ústech jejich.

¹³ I stane se v ten den, že bude znepokojení Hospodinovo veliké mezi nimi, tak že uchopí jeden druhého ruku, a vztažena bude ruka jednoho na ruku druhého.

¹⁴ Také i ty, Judo, bojovati budeš v Jeruzalémě, a shromážděno bude zboží všech národů vůkol, zlato a stříbro, i roucha velmi mnoho.

¹⁵ A podobná bude rána koní, mezků, velbloudů a oslů i všech hovad, kteráž budou v tom ležení, podobná ráně té.

¹⁶ I stane se, že kdožkoli pozůstane ze všech národů, kteříž by přitáhli proti Jeruzalému, přicházeti budou z rok do roka klaněti se králi Hospodinu zástupů a slaviti slavnost stánků.

¹⁷ I stane se, kdo z čeledí země nebude přicházeti do Jeruzaléma klaněti se králi Hospodinu zástupů, že nebude na ně pršeti déšt.

¹⁸ A jestliže čeled Egyptská nevstoupí, ani přijde, jakkoli na ně nepršívá, přijde však táž rána, kterouž raní Hospodin národy, kteříž by nepřicházeli k slavení slavnosti stánků.

¹⁹ Tať bude pokuta pro hřích Egyptských a pokuta pro hřích všech národů, kteříž by nechodili k slavení slavnosti stánků.

²⁰ V ten den bude na zvoncích koňských: Svatost Hospodinu; a bude hrnců v domě Hospodinově jako číší před oltářem.

²¹ Nýbrž bude všeliký hrnec v Jeruzalémě a v Judstvu svatost Hospodinu zástupů; a přicházejíce všickni, kteříž obětovati mají, budou je bráti a vařiti v nich. Aniž bude Kananejský více v domě Hospodina zástupů v ten den.