365. To prozrazuje, že bohatí stejně jako chudí přicházejí do nebe, jedni stejně snadno jako druzí. Lidé věří, že chudí tam přijdou snadno a bohatí obtížně, protože nepochopili Slovo, které se o bohatých a chudých zmiňuje. Bohatými se tam v duchovním smyslu rozumějí lidé, kteří oplývají poznáním dobra a pravdy, tedy ti, kdo jsou v církvi, jež má Slovo. Chudými se tam míní ti, kterým tyto poznatky chybějí, ačkoli po nich touží, tedy ti, kdo jsou mimo církev a jimž není známo Slovo.

Bohatým člověkem oděným v purpuru a jemném lnu, jenž byl uvržen do pekla, se označuje židovský národ. Nazývá se bohatým, protože měl Slovo, a tedy hojnost poznatků dobra a pravdy. Purpurovými šaty se označují poznatky dobra a lněnými šaty poznatky pravdy. Chudákem, který ležel u prahu boháče, toužil se nasytit drobky padajícími z jeho stolu a byl anděly přenesen do nebe, se rozumějí nežidovské národy, kterým chybělo poznání dobra a pravdy, ale přesto po něm toužili (Lukáš 16:19, 31).

Bohatými lidmi, kteří byli pozváni na velkou hostinu a omluvili se, se také míní židovský národ, a chudými, kteří byli přivedeni místo nich, se rozumějí nežidovské národy mimo církev (Lukáš 12:16-24) [Lukáš 14:16-24].

Řekneme si také, kdo se míní bohatými, o nichž Pán pravil:

Snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království. (Matouš 19:24)

Bohatými se zde rozumějí bohatí v obojím smyslu, v přírodním i duchovním. Bohatými v přírodním smyslu jsou lidé, kteří mají nadbytek statků a kteří k nim přilnuli srdcem, zatímco v duchovním smyslu jsou jimi ti, kdo mají hojnost poznatků a vědomostí (neboť toto je duchovní bohatství) a jejich prostřednictvím chtějí svou vlastní inteligencí proniknout do nebeských a církevních záležitostí. Jelikož je to proti Božskému řádu, praví se, že snáze projde velbloud uchem jehly. V tomto smyslu se velbloudem označuje obecně poznávání a vědění, uchem jehly pak duchovní pravda.

Dnes nikdo neví, že se velbloudem a uchem jehly míní tyto věci, jelikož doposud lidé neměli přístup ke znalostem, které učí, co se duchovně míní výroky v doslovném smyslu Slova. V jednotlivých výrazech Slova se nachází smysl duchovní i přírodní. Slovo totiž bylo sepsáno v čistých souvztažnostech přírodních skutečností s duchovními, aby mohlo dojít ke spojení nebe se světem neboli andělů s lidmi poté, co zaniklo bezprostřední spojení. Z toho je zjevné, kdo konkrétně se ve Slově míní bohatým.

Že bohatými se v duchovním smyslu Slova rozumějí lidé obdaření poznatky pravdy a dobra a že bohatstvím se rozumějí samy tyto poznatky, jež skutečně jsou duchovním bohatstvím, vysvítá z různých míst Slova, například: Izajáš 10:12-13, 14; 30:6-7; 45:3; Jeremiáše 17:3; 47:7 [48:7]; 50:36-37; 51:13; Daniel 5:2-4; Ezechiel 26:7, 12; 27:1-36; Zacharjáš 9:3-4; Žalmy 45:13; Ozeáš 12:9; Zjevení Janovo 3:17-18; Lukáš 14:33; a jinde. Že chudými se v duchovním smyslu míní lidé postrádající poznatky dobra a pravdy, avšak toužící po nich: Matouš 11:5; Lukáš 6:20-21; 14:21; Izajáš 14:30; 29:19; 41:17-18; Sofonjáš 3:12, 18 [13]. Všechna tato místa jsou vysvětlena podle duchovního smyslu v díle Nebeská tajemství odstavec 10227.