The Bible

 

Genesis 6

Study

   

1 Stalo se pak, když se počali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zrodily,

2 Že vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobě ženy ze všech, kteréž oblibovali.

3 Pročež řekl Hospodin: Nebude se nesnaditi duch můj s člověkem na věky, proto že také tělo jest, a bude dnů jeho sto a dvadceti let.

4 Obrové pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí.

5 Ale když viděl Hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, a že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas,

6 Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém.

7 Tedy řekl Hospodin: Vyhladím z země člověka, kteréhož jsem stvořil, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, až i do ptactva nebeského; nebo líto mi, že jsem je učinil.

8 Ale Noé našel milost před Hospodinem.

9 Tito jsou příběhové Noé: Noé muž spravedlivý, dokonalý byl za svého věku, s Bohem ustavičně chodil Noé.

10 (Zplodil pak Noé tři syny: Sema, Chama a Jáfeta.)

11 Ale země byla porušena před Bohem, a naplněna byla země nepravostí.

12 Viděl tedy Bůh zemi, a aj, porušena byla, nebo bylo porušilo všeliké tělo cestu svou na zemi.

13 Protož řekl Bůh k Noé: Konec všelikého těla přichází přede mne, nebo naplněna jest země nepravostí od nich; z té příčiny, hle, již zkazím je s zemí.

14 Učiň sobě koráb z dříví gofer; příhrady zděláš v tom korábu, a oklejuješ jej vnitř i zevnitř klím.

15 A na tento způsob uděláš jej: Tří set loktů bude dlouhost toho korábu, padesáti loktů širokost jeho a třidceti loktů vysokost jeho.

16 Okno uděláš v korábu, a svrchkem na loket vysokým zavřeš jej; dvéře také korábu v boku jeho postavíš, a pokoje spodní, druhé i třetí zděláš v něm.

17 Já pak, aj, já uvedu potopu vod na zemi, aby zkaženo bylo všeliké tělo, v němž jest duch života pod nebem. Cožkoli bude na zemi, umře.

18 S tebou však učiním smlouvu svou; a vejdeš do korábu, ty i synové tvoji, žena tvá i ženy synů tvých s tebou.

19 A ze všech živočichů všelikého těla, po dvém z každého uvedeš do korábu, abys je živé zachoval s sebou; samec a samice budou.

20 Z ptactva podlé pokolení jeho, a z hovad podlé pokolení jejich, ze všelikého také zeměplazu podlé pokolení jeho, po dvém z každého vejdou k tobě, aby živi zůstali.

21 Ty pak nabeř s sebou všeliké potravy, kteráž se jísti může, a shromažď sobě, aby byla tobě i jim ku pokrmu.

22 I učinil Noé podlé všeho, jakž mu rozkázal Bůh, tak učinil.

   

From Swedenborg's Works

 

Tajemství nebe #680

Study this Passage

  
/ 10837  
  

680. Každému může být jasné, že dobra a pravdy tvoří pravou potravu člověka. Kdo tuto potravu nemá, je mrtvý, nikoli živý. Když je člověk duchovně mrtvý, potrava, kterou je jeho duše krmena, spočívá v potěšení ze zla, z nepravd a sebeklamů. Je to potrava smrti, která pochází z tělesných, světských a přírodních záležitostí, jež v sobě také nemají žádný život.

Navíc takový člověk natolik neví, co je duchovní a nebeská potrava, že kdykoli je v Bibli zmíněno jídlo nebo chleba, předpokládá, že se jedná o potravu pro tělo - např. v modlitbě Otčenáš, kde je řečeno „chléb náš vezdejší dej nám dnes“. A ti, kdo rozšířili tuto myšlenku, říkají, že se jedná i o další nezbytnosti pro tělo, jako oblečení, majetek a podobně. A přestože zřetelně vidí, že uvedenými slovy jsou myšleny pouze duchovní a nebeské věci a že se v této modlitbě jedná o Boží království, přesto, že by mohli vědět, že Slovo Boží je nebeské a duchovní, přes to všechno popírají, že by v Bibli mohl být myšlen jiný druh jídla nežli jídlo pro tělo.

II. Z těchto a podobných příkladů musí být dostatečně zřejmé, jak velmi je současný člověk tělesně orientovaný a že stejně jako Židé má tendenci všechno, co je v Bibli řečeno, chápat v tom nejhrubším materiálním smyslu. Pán Sám jasně učí, co je myšleno v Jeho Slově pokrmem a chlebem. Ohledně pokrmu Ježíš řekl:

„Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka,… “ (Jan 6:27)

O chlebu Ježíš řekl:

„Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře. Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky.“ (Jan 6:49-51, 58)

V dnešní době jsou však lidé podobní těm, kteří kdysi slyšeli Ježíšova slova a řekli:

„To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?“ a potom „Ho opustili a už s ním nechodili.“ (Jan 6:60, 66). Jim Pán řekl:

„Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život.“ (Jan 6:63).

III. Podobným způsobem Ježíš mluvil o vodě, která představuje duchovní věci víry:

„Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň. Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem vyvěrajícím k životu věčnému.“ (Jan 4:13, 14)

V současné době někteří lidé jsou jako ta žena, s níž Ježíš mluvil u studny a která Mu odpověděla:

„Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila a nemusela už sem chodit pro vodu.“ (Jan 4:15)

IV. Mnoho pasáží v Bibli dosvědčuje, že výraz pokrm tam označuje duchovní a nebeský pokrm, což je víra v Pána a láska. Např. v knize Pláč 1:10, 11:

„Protivník roztáhl svou vlastní ruku proti všem jeho žádoucím věcem. Vždyť viděl národy, které přišly do jeho svatyně, jimž jsi přikázal, že nemají vejít do sboru, který patří tobě. Všechen jeho lid vzdychá; hledá chléb. Dali své žádoucí věci za něco k jídlu, aby občerstvili duši.“ (překlad Nového světa 2000)

Zde je myšlen duchovní chléb a pokrm, protože je zmíněna svatyně.

Dále se stejným významem:

„Volala jsem své milence, oni mě však oklamali. Moji kněží a moji starší hynuli v městě, když si vyžebrávali pokrm, aby se udrželi při životě.“ (Pláč 1:19)

žalmu 104:27, 28:

„A to vše s nadějí vzhlíží k tobě, že jim dáš v pravý čas pokrm; rozdáváš jim a oni si berou, otevřeš ruku a nasytí se dobrým.“

Zde je opět myšlen duchovní a nebeský pokrm.

V. U Izajáše 55:1 čteme:

„Nuže, vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě; i když jste bez stříbra, pojďte, zásobte se a jezte, pojďte a kupujte bez stříbra a zdarma víno a mléko!“ (Katolický liturgický překlad)

Zde víno a mléko reprezentují duchovní a nebeský nápoj.

Dále u Izajáše 7:14, 15, 22:

„Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel, Bůh je s námi.“ (Bible 21) „Bude jíst máslo a med, aby uměl zavrhnout zlé a zvolit dobré.“ (Český studijní překlad) „A stane se, že se bude tvořit hojnost mléka, a proto bude jíst máslo; protože máslo a med bude jíst každý, kdo zůstane uprostřed země.“ (překlad Nového světa 2000)

Zde jíst máslo a med znamená přijímat duchovní a nebeskou výživu.

Slova každý, kdo zůstane znázorňují základy duchovního života, o nichž se také píše u Malachiáše 3:10:

„Přineste všechny desátky do skladiště, aby byl pokrm v mém domě“ (Katolický liturgický překlad)

Desátky označují základy duchovního života. Stran symbolismu potravy viz č. 56-58, 276.

  
/ 10837  
  

Přeložil: rev. Mgr. Pavel Heger Jazyková úprava: Mgr. Květoslava Hegrová; Návrh a zpracování obálky: dr. Jan Buchta, Vydáno vlastním nákladem r. 2017 ISBN 978-80-270-1572-6