The Bible

 

Genesis 14

Study

   

1 Stalo se pak ve dnech těch, že Amrafel král Sinearský, Arioch král Elasarský, Chedorlaomer král Elamitský, a Thádal král Goimský,

2 Vyzdvihli válku proti Bérovi králi Sodomskému, a proti Bersovi králi Gomorskému, a Senábovi králi Adamatskému, a Semeberovi králi Seboimskému, a králi Bélamskému, to jest Ségorskému.

3 Všickni tito sjeli se do údolí Siddim, to jest již moře solné.

4 Dvanácte let sloužili Chedorlaomerovi, třináctého pak léta zprotivili se.

5 Protož léta čtrnáctého přitáhl Chedorlaomer a králové, kteříž byli s ním, a pobili Refaimské v Astarotu Karnaimských, a Zuzimské v Cham, a Eminské na rovinách Kariataimských,

6 A Horejské na hoře jich Seir, až k rovině Fáran, kteráž leží nad pouští.

7 A vracejíce se, přitáhli k En Misfat, kteráž již jest Kádes, a pohubili všecku krajinu Amalechitského, také i Amorejského, bydlícího v Hasesontamar.

8 Protož vytáhl král Sodomský, a král Gomorský, a král Adamatský, a král Seboimský, a král Bélamský, to jest Ségorský, a sšikovali se proti nim k bitvě v údolí Siddim,

9 Proti Chedorlaomerovi králi Elamitskému, a Thádalovi králi Goimskému, a Amrafelovi králi Sinearskému, i Ariochovi králi Elasarskému, čtyři králové proti pěti.

10 (V údolí pak Siddim bylo mnoho studnic klejovatých.) I utíkajíce král Sodomský a Gomorský, padli tam; a kteří pozůstali, utekli na hory.

11 A pobravše všecko zboží Sodomských a Gomorských, a všecky potravy jich, odtáhli.

12 Vzali také Lota, a zboží jeho, syna bratra Abramova, a odjeli; nebo on bydlil v Sodomě.

13 Přišel pak jeden, kterýž byl utekl, a zvěstoval Abramovi Hebrejskému, kterýž tehdáž bydlil v rovinách Mamre Amorejského, bratra Eškolova a bratra Anerova; nebo ti měli smlouvu s Abramem.

14 Uslyšev tedy Abram, že by zajat byl bratr jeho, vypravil způsobných k boji a v domě svém zrozených služebníků tři sta a osmnácte, a honil je až k Dan.

15 A odděliv se, připadl na ně v noci, on i služebníci jeho, a porazil je; a stihal je až k Chobah, kteréž leží na levo Damašku.

16 I odjal zase všecko zboží; také i Lota bratra svého s statkem jeho zase přivedl, ano i ženy a lid.

17 Tedy vyšel král Sodomský proti němu, když se navracoval od pobití Chedorlaomera a králů, kteříž byli s ním, k údolí Sáveh, kteréž jest údolí královské.

18 Melchisedech také král Sálem, vynesl chléb a víno; a ten byl kněz Boha silného nejvyššího.

19 I požehnal mu a řekl: Požehnaný Abram Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem a zemí;

20 A požehnaný Bůh silný nejvyšší, kterýž dal nepřátely tvé v ruce tvé. I dal mu Abram desátky ze všech věcí.

21 Král pak Sodomský řekl Abramovi: Dej mi lid, a zboží vezmi sobě.

22 I řekl Abram králi Sodomskému: Pozdvihl jsem ruky své k Hospodinu, Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem i zemí,

23 Že nevezmu od niti až do řeménka obuvi ze všech věcí, kteréž jsou tvé, abys neřekl: Já jsem obohatil Abrama,

24 Kromě toliko toho, což snědli bojovníci, a dílu mužů, kteříž se mnou šli, totiž Aner, Eškol a Mamre; oni nechať vezmou díl svůj.

   

From Swedenborg's Works

 

Arcana Coelestia #1749

Study this Passage

  
/ 10837  
  

1749. That 'nor anything that is yours will I take' means that nothing of that nature exists with celestial love becomes clear from the fact that Abram said he was unwilling to take anything from the king of Sodom. 'Abram' represented the Lord, who was now the victor, and so represented the things that belonged to celestial love, which He acquired to Himself by means of victories. 'The king of Sodom' represented evil and falsity, nothing of which existed with the Lord the victor, that is, with celestial love.

[2] What these words are used to mean in the internal sense cannot become clear unless the situation in the next life is known. Among evil and hellish spirits self-love and love of the world reign; consequently they imagine that they are the gods of the universe and can accomplish much. When they have been overcome, even though they realize that they can achieve nothing at all, the notion of their own power and dominion still remains with them, and they imagine that they themselves are able to contribute much to the Lord's power and dominion. Consequently in order that they may reign together with good spirits they offer them their services. But because it is nothing but evil and falsity by means of which they imagine they can achieve anything, while with the Lord, or celestial love, nothing but good and truth reside, the reply made here to the king of Sodom, who represents such people, means that nothing of that nature existed with the Lord, that is, none of the Lord's power came from evil and falsity.

[3] Dominion from evil and falsity is the complete reverse of dominion from good and truth. Dominion from evil and falsity consists in the desire to make slaves of everybody else, but dominion from good and truth consists in the desire to make them free men. Dominion from evil and falsity consists in destroying all people, but dominion from good and truth in saving them. From these considerations it is clear that dominion from evil and falsity is the devil's, while dominion from good and truth is the Lord's. That these types of dominion are complete opposites becomes clear from the Lord's words in Matthew 12:24-30, and from His saying that nobody can serve two masters, Matthew 6:24; Luke 16:13.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.