The Bible

 

Genesis 14

Study

   

1 Stalo se pak ve dnech těch, že Amrafel král Sinearský, Arioch král Elasarský, Chedorlaomer král Elamitský, a Thádal král Goimský,

2 Vyzdvihli válku proti Bérovi králi Sodomskému, a proti Bersovi králi Gomorskému, a Senábovi králi Adamatskému, a Semeberovi králi Seboimskému, a králi Bélamskému, to jest Ségorskému.

3 Všickni tito sjeli se do údolí Siddim, to jest již moře solné.

4 Dvanácte let sloužili Chedorlaomerovi, třináctého pak léta zprotivili se.

5 Protož léta čtrnáctého přitáhl Chedorlaomer a králové, kteříž byli s ním, a pobili Refaimské v Astarotu Karnaimských, a Zuzimské v Cham, a Eminské na rovinách Kariataimských,

6 A Horejské na hoře jich Seir, až k rovině Fáran, kteráž leží nad pouští.

7 A vracejíce se, přitáhli k En Misfat, kteráž již jest Kádes, a pohubili všecku krajinu Amalechitského, také i Amorejského, bydlícího v Hasesontamar.

8 Protož vytáhl král Sodomský, a král Gomorský, a král Adamatský, a král Seboimský, a král Bélamský, to jest Ségorský, a sšikovali se proti nim k bitvě v údolí Siddim,

9 Proti Chedorlaomerovi králi Elamitskému, a Thádalovi králi Goimskému, a Amrafelovi králi Sinearskému, i Ariochovi králi Elasarskému, čtyři králové proti pěti.

10 (V údolí pak Siddim bylo mnoho studnic klejovatých.) I utíkajíce král Sodomský a Gomorský, padli tam; a kteří pozůstali, utekli na hory.

11 A pobravše všecko zboží Sodomských a Gomorských, a všecky potravy jich, odtáhli.

12 Vzali také Lota, a zboží jeho, syna bratra Abramova, a odjeli; nebo on bydlil v Sodomě.

13 Přišel pak jeden, kterýž byl utekl, a zvěstoval Abramovi Hebrejskému, kterýž tehdáž bydlil v rovinách Mamre Amorejského, bratra Eškolova a bratra Anerova; nebo ti měli smlouvu s Abramem.

14 Uslyšev tedy Abram, že by zajat byl bratr jeho, vypravil způsobných k boji a v domě svém zrozených služebníků tři sta a osmnácte, a honil je až k Dan.

15 A odděliv se, připadl na ně v noci, on i služebníci jeho, a porazil je; a stihal je až k Chobah, kteréž leží na levo Damašku.

16 I odjal zase všecko zboží; také i Lota bratra svého s statkem jeho zase přivedl, ano i ženy a lid.

17 Tedy vyšel král Sodomský proti němu, když se navracoval od pobití Chedorlaomera a králů, kteříž byli s ním, k údolí Sáveh, kteréž jest údolí královské.

18 Melchisedech také král Sálem, vynesl chléb a víno; a ten byl kněz Boha silného nejvyššího.

19 I požehnal mu a řekl: Požehnaný Abram Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem a zemí;

20 A požehnaný Bůh silný nejvyšší, kterýž dal nepřátely tvé v ruce tvé. I dal mu Abram desátky ze všech věcí.

21 Král pak Sodomský řekl Abramovi: Dej mi lid, a zboží vezmi sobě.

22 I řekl Abram králi Sodomskému: Pozdvihl jsem ruky své k Hospodinu, Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem i zemí,

23 Že nevezmu od niti až do řeménka obuvi ze všech věcí, kteréž jsou tvé, abys neřekl: Já jsem obohatil Abrama,

24 Kromě toliko toho, což snědli bojovníci, a dílu mužů, kteříž se mnou šli, totiž Aner, Eškol a Mamre; oni nechať vezmou díl svůj.

   

From Swedenborg's Works

 

Arcana Coelestia #1695

Study this Passage

  
/ 10837  
  

1695. That 'all their food' means the power to think what was false is clear from the meaning of 'food'. What the celestial, spiritual, and natural food are which people enjoy in the next life has been shown already in 56, 58, 680, 681. These also correspond to food for the body, and therefore they are also represented in the Word by food and are actually called food. The food of evil and hellish spirits however is that which is the reverse of wisdom, intelligence, and true knowledge, namely all falsity; and what is remarkable, evil spirits are also sustained by this food. The reason they are sustained by it is that it is their life. Unless they are given the opportunity to revile the truth, and indeed to blaspheme it, they cannot live. Yet they are not given the freedom to think and speak anything false except that which subsists from their own evil; they are not free to think or speak that which is contrary to their own evil, for this is deception. Insofar as their own evil is the origin of the falsity they express, their own life is the source of it; and in this case it is also forgiven them, since their nature is such that they could not otherwise live at all.

[2] With regard to their being stripped of the power to do evil and to think falsity, the situation is that in the conflicts brought about by temptations evil spirits are permitted to draw forth all the evil and falsity residing in a person, and to fight from that person's evil and falsity. But once they have been overcome they are no longer allowed to do so, for, being within that person, they instantly perceive that good and truth have been confirmed. Such perception exists more completely with spirits than with men. From the very sphere of a person confirmed in truth and good they recognize in an instant what the situation is, what response they will get, and much else. This is quite clear in the case of a spiritual and regenerate person, with whom evil spirits are present just as much as they are with one who is not regenerate; but with the regenerate person they have been subdued and are subservient. These are the things meant by their being stripped of the power to do evil and to think falsity.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.