The Bible

 

Ezechiel 13

Study

   

1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 Synu člověčí, prorokuj proti prorokům Izraelským, kteříž prorokují, a rci prorokujícím z srdce svého: Slyšte slovo Hospodinovo:

3 Takto praví Panovník Hospodin: Běda prorokům bláznivým, kteříž následují ducha svého, ješto však nic neviděli.

4 Podobni jsou liškám na pustinách proroci tvoji, Izraeli.

5 Nevstupujete k mezerám, aniž děláte hradby okolo domu Izraelského, aby ostáti mohl v boji v den Hospodinův.

6 Vídají marnost a hádání lživé. Říkají: Praví Hospodin, ješto jich neposlal Hospodin, a troštují lidi, aby jen utvrdili slovo své.

7 Zdaliž vidění marného nevídáte, a hádání lživého nevypravujete? A říkáte: Praví Hospodin, ješto jsem já nemluvil.

8 Pročež takto praví Panovník Hospodin: Proto že mluvíte marnost, a vídáte lež, protož aj, já jsem proti vám, praví Panovník Hospodin.

9 Nebo bude ruka má proti prorokům, kteříž vídají marnost a hádají lež. V losu lidu mého nebudou, a v popisu domu Izraelského nebudou zapsáni, aniž do země Izraelské vejdou. I zvíte, že já jsem Panovník Hospodin,

10 Proto, proto že v blud uvedli lid můj, říkajíce: Pokoj, ješto nebylo žádného pokoje. Jeden zajisté ustavěl stěnu hliněnou, a jiní obmítali ji vápnem ničemným.

11 Rciž těm, kteříž obmítají vápnem ničemným: I však to padne. Přijde příval rozvodnilý, a vy, kamenové krupobití velikého, spadnete, a vítr bouřlivý roztrhne ji.

12 A aj, když padne ta stěna, zdaliž vám nebude řečeno: Kdež jest to obmítání, jímž jste obmítali?

13 Protož takto praví Panovník Hospodin: Roztrhnu ji, pravím, větrem bouřlivým v prchlivosti své, a příval rozvodnilý v hněvě mém přijde, a kamení krupobití velikého v prchlivosti mé k vyhlazení jí.

14 Nebo rozbořím stěnu tu, kterouž jste obmetali vápnem ničemným, a porazím ji na zem, tak že odkryt bude grunt její. I padne, a zkaženi budete u prostřed ní, a zvíte, že já jsem Hospodin.

15 A tak vykonaje prchlivost svou na té stěně, a na těch, kteříž ji obmítají vápnem ničemným, dím vám: Není více té stěny, není ani těch, kteříž ji obmítali,

16 Totiž proroků Izraelských, kteříž prorokují Jeruzalému, a ohlašují jemu vidění pokoje, ješto není žádného pokoje, praví Panovník Hospodin.

17 Ty pak, synu člověčí, obrať tvář svou k dcerám lidu svého, kteréž prorokují z srdce svého, a prorokuj i proti nim.

18 A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Běda těm, kteréž šijí polštáříky pod všeliké lokty rukou lidu mého, a dělají kukly na hlavu všeliké postavy, aby lovily duše. Zdaliž loviti máte duše lidu mého, abyste se živiti mohly?

19 Nebo zlehčujete mne u lidu mého pro hrst ječmene a pro kus chleba, umrtvujíce duše, kteréž neumrou, a obživujíce duše, kteréž živy nebudou, lhouce lidu mému, kteříž poslouchají lži.

20 Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já dám se v polštáříky vaše, jimiž vy lovíte tam duše, abyste je oklamaly. Nebo strhnu je s ramenou vašich, a propustím duše, duše, kteréž vy lovíte, abyste je oklamaly.

21 I strhnu kukly vaše, a vytrhnu lid svůj z ruky vaší, tak abyste jich nemohly více loviti, i zvíte, že já jsem Hospodin;

22 Proto že kormoutíte srdce spravedlivého lžmi, ješto jsem já ho nekormoutil, a posilujete rukou bezbožného, aby se neodvrátil od zlé cesty své, obživujíce jej.

23 Protož nebudete vídati marnosti, a s hádáním nebudete se obírati více; nebo vytrhnu lid svůj z ruky vaší, i zvíte, že já jsem Hospodin.

   

From Swedenborg's Works

 

Tajemství nebe #303

Study this Passage

  
/ 10837  
  

303. Člověk buduje svůj život pomocí všeho toho, o čem je přesvědčený - tj. tím, co uznává a čemu věří. O čem není přesvědčený, tedy co neuznává a čemu nevěří, to neovlivňuje jeho mysl. Proto nikdo nemůže znesvětit něco, co je svaté, pokud o tom není natolik přesvědčený, že to uznává a přesto to popírá. Ti, kdo neuznávají, mohou vědět, ale je to jako by nevěděli a jsou jako ti, kdo znají věci, které jsou vymyšlené. Takoví byli Židé v době příchodu Pána na svět, a proto jsou v Písmu popisováni jako duchovně vyplenění či vyprázdnění neboli bez víry. Vzhledem k těmto okolnostem jim nemohlo škodit, když jim byl odhalen vnitřní význam Písma, protože to byli lidé, kteří se dívali, ale nic neviděli, poslouchali, ale nic neslyšeli a jejich srdce byla zatvrzelá. Pán o nich říká v Izajášovi 6:9-10:

„Jdi a řekni tomuto lidu: ‚Poslouchejte a poslouchejte, nic nepochopíte, dívejte se, dívejte, nic nepoznáte.‘ Srdce toho lidu obal tukem, zacpi mu uši, zalep mu oči, aby očima neviděl, ušima neslyšel, srdcem nepochopil, neobrátil se a nebyl uzdraven.“

Že tajemství víry nejsou lidem odhalena, dokud nejsou v takovém duchovním stavu, tj. dokud nejsou tak vypleněni, že už nevěří (aby, jak už bylo dříve řečeno, nebyli schopni ta tajemství znesvětit), říká Pán jasně v dalším verši (Izajáš 6:12):

„Tu jsem řekl:

„Dlouho ještě, Panovníku?“ On odpověděl:

„Dokud nezpustnou města a dokud nebudou bez obyvatel a domy bez lidí a role se nepromění ve spoušť. Hospodin odvede ty lidi daleko a v zemi bude mnoho míst opuštěno.“

Lidmi jsou zde nazváni ti, kdo jsou moudří neboli kdo uznávají a věří. Židé byli takto vypleněni, jak již bylo řečeno, v době příchodu Pána. Ze stejných důvodů jsou stále ještě drženi v takovém vyplenění svými žádostmi (zejména lakomstvím), takže ačkoli tisíckrát slyší o Pánu a o tom, že předměty a nařízení církve představují Pána do všech detailů, nic z toho ani neuznávají, ani tomu nevěří. Ze stejného důvodu byli lidé před potopou vyhnáni ze zahrady Eden a vypleněni tak, že už nebyli schopni uznat žádnou pravdu.

  
/ 10837  
  

Přeložil: rev. Mgr. Pavel Heger Jazyková úprava: Mgr. Květoslava Hegrová; Návrh a zpracování obálky: dr. Jan Buchta, Vydáno vlastním nákladem r. 2017 ISBN 978-80-270-1572-6