790. Vody zde a v dalších verších zobrazují nepravdy. To je patrné z biblických citátů z počátku této (7.) kapitoly Genesis a také z verše 6 této kapitoly (viz č. 705 a 739), kde se pojednává o potopě neboli o záplavě vod. Na těchto místech také bylo ukázáno, že záplava vod zobrazuje zpustošení a pokušení, která mají stejné důsledky jako nepravdy. Zpustošení a pokušení nejsou totiž nic jiného než záplava nepravd aktivovaných zlými duchy. Důvod, proč vody znamenají nepravdy, je ten, že obecně vody v Písmu zobrazují to, co je duchovní, tzn. to, co se týká porozumění, rozumu a faktů. Protože vody zobrazují tyto skutečnosti, zobrazují také jejich opak, protože každá nepravda je výsledkem nějakého myšlenkového procesu, nějak souvisí s fakty a zdá se, že může být rozumem uchopena a může jí být porozuměno.

II. Že vody znamenají duchovní záležitosti, je patrné z mnoha míst v Písmu. Z následujících citátů je patrné, že zobrazují také nepravdy. Izaiáš 8:6-7:

Protože tento lid zavrhl šíloašské vody poklidně tekoucí… hle, proto Panovník na ně uvede vody Řeky, dravé a mnohé, krále asyrského s celou jeho slávou. I vystoupí ze všech svých řečišť a bude se valit přes všechny své břehy.

Poklidně tekoucí vody zobrazují duchovní skutečnosti, vody Řeky, dravé a mnohé zobrazují nepravdy.

Izajáš 18:1-2:

Běda zemi zastěňující se křídly, kteráž jest při řekách země Mouřenínské. Posílající po moři posly, v nástrojích ze sítí po vodách, řka: Jděte, poslové rychlí, k národu rozptýlenému a zloupenému, k lidu hroznému zdávna i posavad, k národu všelijak potlačenému, jehož zemi řeky roztrhaly. (Bible kralická)

Nepravdy zde zobrazuje země zastíněná křídly.

III. U Izajáše 43:2 čteme:

Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí.

Vody a řeky zobrazují obtíže a také nepravdy.

Jeremiáš 2:18:

Co je s tebou stran cesty do Egypta k pití vod ze Šichóru? A co je s tebou stran cesty do Aššúru k pití vod z Řeky? (Studijní překlad Miloše Pavlíka)

Vody zde zobrazují nepravdy, jejichž původ je v rozumování.

Jeremiáš 46:7-8:

Kdo to vystupuje jako Nil (dle Swedenborga jako „řeka“), jako řeky, jejichž vody se vzdouvají? Egypt vystupuje jako „Nil“, jako řeky, jejichž vody se vzdouvají. Řekl: ‚Vystoupím, přikryji zemi. Zničím město i jeho obyvatele!‘

Vody zde opět zobrazují nepravdy mající původ v rozumování.

IV. Ezechiel 26:19-20:

Toto praví Panovník Hospodin: „Učiním z tebe město ležící v troskách, stejné jako města dávno neobydlená, přivedu na tebe propastnou tůň, přikryje tě obrovské vodstvo. Srazím tě s těmi, kdo sestupují do jámy, k lidu předvěkému, usadím tě v nejhlubších útrobách země jako odvěké trosky s těmi, kdo sestupují do jámy, a nebudeš už obýván. Tak se proslavím v zemi živých.“

Vody zobrazují zlo a z něho odvozené nepravdy.

Abakuk 3:15:

Svým koním jsi otevřel cestu v moři, v bahnu mnoha vod. (Katolický liturgický překlad)

Vody opět znázorňují nepravdy.

Zjevení Janovo 12:15:

A had za ní vychrlil ze chřtánu proud vody jako řeku, aby ji smetl.

Voda zde zobrazuje nepravdy a lži.

Žalm 146:7-8:

Vztáhni ruku z výše, vyprosti mě a vysvoboď z nesmírného vodstva, z rukou cizozemců (dle Swedenborga „synů cizinců“)! Jejich ústa mluví šalebně, jejich pravice je pravice zrádná!

Nesmírné vodstvo i synové cizinců zobrazují nepravdy.

705. Vnitřní smysl 7. kapitoly Genesis

Hlavním tématem této kapitoly je potopa, která zobrazuje pokušení, jež museli lidé církve zvané Noe podstoupit předtím, než mohli být znovuzrozeni. Potopa ale také zobrazuje zkázu těch, kdo znovuzrozeni být nemohli. Jak pokušení, tak zkáza jsou ve Slově Božím přirovnávány k potopě nebo záplavě a také jsou tam těmito slovy označovány. O pokušeních se mluví v Izajášovi 54:7-9,11:

Na malou chvíli jsem tě opustil, ale ve velikém slitování tě shromáždím. V návalu rozhořčení jsem před tebou na chvíli skryl svou tvář, avšak ve věčném milosrdenství se nad tebou slituji, praví tvůj vykupitel Hospodin. Vždyť je to pro mne jako při vodách Noeho, kdy jsem přísahal, že už vody Noeho nezaplaví zemi. Tak jsem přísahal, že se na tebe nerozlítím, ani že tě neokřiknu … Zkroušená, bouří zmítaná, která jsi nedošla potěšení, … (Český studijní překlad)

Tento citát mluví o církvi, která je v procesu znovuzrození a o pokušeních, jež se zde nazývají vody Noeho.

II. Pán Sám také u Lukáše 6:47-48 užívá pro pokušení výraz povodeň:

Víte, komu se podobá ten, kdo slyší tato má slova a plní je? Je jako člověk, který stavěl dům: kopal, hloubil, až položil základy na skálu. Když přišla povodeň, přivalil se proud na ten dům, ale nemohl jím pohnout, protože byl dobře postaven.

Že povodní jsou zde myšlena pokušení, může být každému zřejmé.

U Izajáše 8:7-8 se píše o zkáze:

Panovník na ně uvede vody Řeky, dravé a mnohé, krále asyrského s celou jeho slávou. I vystoupí ze všech svých řečišť a bude se valit přes všechny své břehy. Zabočí k Judovi, zaplaví jej a bude se valit dál, bude mu sahat až k hrdlu.

Asyrský král zde zobrazuje mylné předpoklady a uvažování na základě těchto předpokladů. Tento způsob uvažování ničí člověka a způsobil zkázu lidí žijících před potopou.

III. U Jeremiáše 47:2 čteme:

Toto praví Hospodin: „Hle, od severu vystupují vody a stanou se rozvodněným tokem. Zaplaví zemi se vším, co je na ní, město i ty, kdo v něm bydlí.

Tento citát hovoří o Filištíncích, kteří symbolizují lidi přijímající za své nepravdy, na jejichž základě pak přemýšlejí o duchovních záležitostech. Tento způsob uvažování zaplavuje člověka stejným způsobem jako lidi žijící před potopou.

Pokušení nebo zkáza člověka jsou v Bibli přirovnávány k potopě, záplavě, povodni apod. a těmito výrazy jsou také označeny, protože se jedná o jevy sobě navzájem podobné. Zlí duchové zaplavují člověka svými nepravdami a klamy a iniciují v něm podobný způsob myšlení. U člověka v procesu znovuzrození jsou tyto situace pokušeními, ale u člověka, který není v tomto procesu, to vede ke zkáze.