478. Důvodem toho, že je zde v tomto úryvku člověk v druhém případě v hebrejském originále nazván Adam, je to, že v hebrejštině Adam znamená člověk. Z tohoto citátu je však zřejmé, že člověk není nazýván tímto správným jménem (tj. jménem Adam), ale slovem člověk. Je to také patrné z minulých citátů, kde se někdy o člověku nehovoří v jednotném čísle, ale v množném. Výraz člověk je užíván jak pro muže, tak i pro ženu, oba dva společně jsou také nazýváni člověk. To je patrné z Genesis 5:2:

„Jako muže a ženu je stvořil, požehnal jim a v den, kdy je stvořil, dal jim jméno Adam (to je Člověk).“

Stejně tak v Genesis 1:26 je řečeno:

„Učiňme člověka k našemu obrazu, jako naši podobu, aby panovali nad mořskými rybami,… “ (Český studijní překlad)

Z toho všeho je patrné, že se nejednalo o stvoření jednoho člověka, který by byl prvním ze všech lidí, ale o Nejstarší církev.