¹ Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a řekl jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým.

² A učiním smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmnožím tě náramně velmi.

³ Padl pak Abram na tvář svou; i mluvil Bůh s ním, řka:

⁴ Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých.

⁵ Aniž více slouti bude jméno tvé Abram, ale bude jméno tvé Abraham; nebo otcem mnohých národů učinil jsem tě.

⁶ A učiním, abys se rozplodil náramně velmi, a rozšířím tě v národy; i králové z tebe vyjdou.

⁷ Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým po tobě, po rodech jejich, za smlouvu věčnou, totiž abych byl Bohem tvým i semene tvého po tobě.

⁸ Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich Bohem.

⁹ Řekl ještě Bůh Abrahamovi: Ty pak ostříhati budeš smlouvy mé, ty i símě tvé po tobě, po rodech svých.

¹⁰ Tatoť jest smlouva má mezi mnou a mezi vámi, i mezi semenem tvým po tobě, kteréž ostříhati budete: Aby obřezán byl mezi vámi každý pohlaví mužského.

¹¹ Obřežete pak tělo hanby své; a to bude znamením smlouvy mezi mnou a mezi vámi.

¹² Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obřezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za stříbro, z kterých by koli cizozemců byl, jenž není z semene tvého.

¹³ Konečně ať jest obřezán narozený v domě tvém, i koupený za peníze tvé; a budeť smlouva má na těle vašem za smlouvu věčnou.

¹⁴ Neobřezaný pak pacholík, kterýž by neobřezal těla neobřízky své, vyhlazena zajisté bude duše ta z lidu svého; nebo smlouvu mou zrušil.

¹⁵ Řekl také Bůh Abrahamovi: Sarai manželce své nebudeš říkati Sarai, ale Sára bude jméno její.

¹⁶ Nebo požehnám jí a dámť z ní syna; požehnámť jí, a bude v národy; králové národů z ní vyjdou.

¹⁷ Tedy padl Abraham na tvář svou, a zasmáv se, řekl v srdci svém: Zdali stoletému narodí se syn? A zdali Sára v devadesáti letech porodí?

¹⁸ I řekl Abraham Bohu: Ó byť jen Izmael živ byl před tebou!

¹⁹ Jemužto řekl Bůh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu věčnou, i s semenem jeho po něm.

²⁰ Také o Izmaele uslyšel jsem tě; a aj, požehnám jemu, a učiním to, aby se rozplodil, a rozmnožím ho náramně velmi; dvanáctero knížat zplodí, a rozšířím jej v národ veliký.

²¹ Ale smlouvu svou utvrdím s Izákem, kteréhožť porodí Sára po roce, při tomto času.

²² A když dokonal Bůh řeč svou s ním, vstoupil od Abrahama.

²³ Vzal tedy Abraham Izmaele syna svého, i všecky zrozené v domě svém, i všecky koupené za stříbro své, každého, kdož byl pohlaví mužského, z domácích svých, a obřezal tělo neobřízky jejich hned v ten den, jakž s ním Bůh mluvil.

²⁴ A byl Abraham v devadesáti devíti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.

²⁵ Izmael pak syn jeho byl v třinácti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.

²⁶ Jednoho a téhož dne obřezáni jsou, Abraham a Izmael syn jeho.

²⁷ I všickni domácí jeho, doma zrození i za stříbro od cizozemce koupení, obřezáni jsou s ním.

¹ Now Sarai, Abram's wife, bore him no children. She had a handmaid, an Egyptian, whose name was Hagar.

² Sarai said to Abram, "See now, Yahweh has restrained me from bearing. Please go in to my handmaid. It may be that I will obtain children by her." Abram listened to the voice of Sarai.

³ Sarai, Abram's wife, took Hagar the Egyptian, her handmaid, after Abram had lived ten years in the land of Canaan, and gave her to Abram her husband to be his wife.

⁴ He went in to Hagar, and she conceived. When she saw that she had conceived, her mistress was despised in her eyes.

⁵ Sarai said to Abram, "This wrong is your fault. I gave my handmaid into your bosom, and when she saw that she had conceived, I was despised in her eyes. Yahweh judge between me and you."

⁶ But Abram said to Sarai, "Behold, your maid is in your hand. Do to her whatever is good in your eyes." Sarai dealt harshly with her, and she fled from her face.

⁷ The angel of Yahweh found her by a fountain of water in the wilderness, by the fountain in the way to Shur.

⁸ He said, "Hagar, Sarai's handmaid, where did you come from? where are you going?" She said, "I am fleeing from the face of my mistress Sarai."

⁹ The angel of Yahweh said to her, "Return to your mistress, and submit yourself under her hands."

¹⁰ The angel of Yahweh said to her, "I will greatly multiply your seed, that they will not be numbered for multitude."

¹¹ The angel of Yahweh said to her, "Behold, you are with child, and will bear a son. You shall call his name Ishmael, because Yahweh has heard your affliction.

¹² He will be like a wild donkey among men. His hand will be against every man, and every man's hand against him. He will live opposite all of his brothers."

¹³ She called the name of Yahweh who spoke to her, "You are a God who sees," for she said, "Have I even stayed alive after seeing him?"

¹⁴ Therefore the well was called Beer Lahai Roi. Behold, it is between Kadesh and Bered.

¹⁵ Hagar bore a son for Abram. Abram called the name of his son, whom Hagar bore, Ishmael.

¹⁶ Abram was eighty-six years old when Hagar bore Ishmael to Abram.