102. Nebeskými anděly mi bylo sděleno, že u starých se vyskytovalo Slovo psané výhradně v souvztažnostech, že však bylo ztraceno: říkali také, že se dosud uchovalo a užívá se ho v nebi obývaném těmi lidmi starých dob, kteří je měli za svého života na zemi. Ti, kteří dosud toto Slovo užívají v nebi, pocházejí zčásti ze země Kanaán a sousedních zemí, jako jsou Sýrie, Mezopotámie, Arábie, Chaldea, Asýrie a Egypt, a rovněž ze Sidonu, Tyru a Ninive. Obyvatelé všech těchto království měli zobrazující bohoslužbu, a tedy i znalost souvztažností. Moudrost této doby vycházela z jejich znalosti souvztažností: jejím prostřednictvím také dosahovali vnitřního vnímání a spojení s nebesy. Ti, kdo byli obdařeni niterným poznáním souvztažností tohoto Slova, byli označováni jako moudří a rozumní, později pak jako věštci a mágové. Poněvadž však toto Slovo bylo plné souvztažností, které pouze vzdáleně označovaly nebeské a duchovní věci, a bylo tedy mnoha lidmi falšováno, zásahem Pánovy božské prozřetelnosti se v běhu času vytrácelo a posléze bylo ztraceno úplně: a tak bylo dáno jiné Slovo, psané v méně odlehlých souvztažnostech, a to skrze proroky u synů Izraele. Přesto v tomto Slově zůstalo zachováno mnoho jmen míst země Kanaán i okolních krajů s podobným významem, jaký nesla ve starém Slově. Z tohoto důvodu dostal Abram příkaz jít do této země a jeho potomci od Jákoba do ní byli uvedeni.