728. Že už za sedm dní znamená počátek pokušení, je patrné z vnitřního smyslu všeho, co je zmíněno v tomto verši, v němž se pojednává o pokušeních člověka zvaného Noe. Tento verš pojednává povšechně jak o jeho pokušeních, tak o totálním vyplenění lidí Nejstarší církve, kteří se stali takovými, jak bylo popsáno výše. Proto slova už za sedm dní symbolizují nejenom počátek pokušení, ale také konec vypleňování. (Pozn. překl.: Vypleňování je proces, při kterém Pán uspává člověkova zla a nepravdy. Z hlediska člověka to působí, jako by byly odstraněny, ve skutečnosti je však Pán pouze uspí. Odstraňování dobra a pravdy se též nazývá vypleňování.)

Slovy už za sedm dní je to symbolizováno proto, že sedmička je svaté číslo, jak již bylo vysvětleno výše (viz č. 84-87, 395, 433 a 716-717). Slova už za sedm dní zobrazují příchod Pána na tento svět, dále Jeho příchod ve slávě a také každý Jeho příchod k člověku.

Každý příchod Pána s sebou nese počátek pokušení pro ty, kteří mají být znovuzrozeni a konec pro ty, kdo mají být zničeni. Pro člověka církve Noe byl příchod Pána počátkem pokušení. Když je totiž člověk vystaven pokušením, začíná se měnit v nového člověka a vstupuje do procesu znovuzrození. Zároveň to byl konec těch lidí z Nejstarší církve, kteří se stali takovými, že už nemohli déle žít a museli tudíž zahynout. Stejně tak byla při příchodu Pána na svět tehdejší církev v posledním stádiu svého zničení a byla potom vytvořena nová církev.

II. Že toto všechno je symbolizováno slovy už za sedm dní, je patrné u Daniela (9:24,25):

Sedmdesát týdnů je stanoveno tvému národu a svatému městu tvému, aby zamezena byla neřest, aby konec vzal hřích a zahlazena byla nepravost; aby přivedena byla věčná spravedlnost, aby se splnilo vidění i proroctví, aby pomazán byl svatý svatých. Věz tedy a pozoruj: Od vyjití výroku, aby zase vystavěn byl Jeruzalém, až do pomazaného knížete, bude sedm týdnů a šedesát dva týdny. Věz tedy a pozoruj: Od vyjití výroku, aby zase vystavěn byl Jeruzalém, až do pomazaného knížete, bude sedm týdnů… (překlad dr. Jana Hejčla)

Zde sedmdesát týdnů a sedm týdnů zobrazují totéž jako sedm dnů, a to příchod Pána. Ale protože se zde evidentně jedná o proroctví, číslo sedm činí časové údaje svatější a jistější. Je zřejmé, že sedmička použitá v souvislosti s časovým údajem symbolizuje nejen příchod Pána, ale zároveň i počátek nové církve. Je to patrné ze zmínky o pomazání svatého svatých a o tom, že Jeruzalém bude navrácen a vybudován. Zároveň je slovy sedmdesát týdnů je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu, než bude skoncováno s nevěrností, než budou zapečetěny hříchy symbolizováno poslední vyplenění.

III. Podobné je to i na dalších místech v Písmu, např. Ezechiel o sobě říká (Ezechiel 3:15-16):

I přišel jsem k zajatým do Telabib, bydlícím při řece Chebar, a seděl jsem, kdež oni bydlili. Seděl jsem, pravím, sedm dní uprostřed nich s užasnutím. I stalo se po dokonání sedmi dnů, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, … (Bible kralická)

Zde sedm dní znázorňuje počátek vidění, protože po sedmi dnech, zatímco seděl mezi těmi, kdo byli zajati, přišlo k němu slovo Hospodinovo.

U stejného autora:

Po sedm měsíců bude je (Góga a hlučící dav) dům izraelský pohřbívat, aby očistil zemi … po sedm měsíců ji budou prohledávat. (Ezechiel 39:12,14)

Zde opět sedmička označuje zakončení vypleňování a počátek vidění.

Citát z Daniela 4:13,22,29:

Jeho srdce z lidského ať se promění a srdce budiž mu dáno zvířecí, než by přes něho přešlo sedm časů.

označuje konec vypleňování a počátek nového člověka.

IV. Sedmdesát let babylónského zajetí představuje totéž. Nezáleží na tom, zda je uvedené číslo sedmdesát nebo sedm, vždy obsahuje stejný význam, ať už je to sedm dní, sedm let nebo sedm časů či věků, které tvoří sedmdesát let.

Vypleňování je zobrazeno roky zajetí; počátek nové církve je znázorněn vysvobozením ze zajetí a znovuvybudováním chrámu. Podobné věci byly také zobrazeny službou Jákoba u Lábana, což je popsáno těmito slovy:

…Budu ti sloužit sedm let za tvou mladší dceru Ráchel … Lában řekl: „Zůstaň u ní po celý svatební týden a dáme ti i tu mladší za službu, kterou si u mne odsloužíš v dalších sedmi letech.“ Jákob tak učinil a zůstal u ní po celý týden. (Genesis 29:18,20,27,28)

Zde sedm let služby zahrnuje totéž jako skutečnost, že po uplynutí dnů sedmi let následovalo manželství a svoboda. Toto období sedmi let bylo nazváno týden, stejně jako u Daniela 9:24,25.

V. Příkaz obcházet sedmkrát město Jericho, aby se hradby zřítily, zobrazuje totéž. Je zde řečeno:

… Ale sedmého dne za časného jitra, hned jak vzešla jitřenka, obešli město týmž způsobem sedmkrát; jen onoho dne obcházeli město sedmkrát. Když obcházeli po sedmé, sedm kněží troubilo na sedm polnic … a hradby se zhroutily. (vybráno z Jozue 6:10-20)

Kdyby tyto věci neměly takový význam, příkaz, že mají obcházet město sedmkrát a že tam má být sedm kněží a sedm polnic, by nikdy nebyl vydán. Z uvedených citátů a mnoha dalších (např. Joba 2:13, Zjevení Janovo 15:1,6,7 a 21:9) je patrné, že slova už za sedm dnů symbolizuje začátek nové církve a konec staré. Pasáž, kterou máme před sebou, pojednává o člověku církve zvané Noe a jeho pokušeních, a také o posledním pokolení Nejstarší církve, jež sebe samo zničilo. Slova už za sedm dnů nemůže mít jiný význam než počátek Noemových pokušení a konec čili zahynutí Nejstarší církve.

716. Svaté věci jsou symbolizovány číslem sedm, což je zřejmé z toho, co bylo řečeno dříve o sedmém dni neboli o sabatu (viz č. 84-87), zejména to, že Pán je sedmým dnem. Díky Němu je sedmým dnem znázorněna každá nebeská církev neboli každý nebeský člověk a také všechno, co je nebeské, protože všechno, co patří Pánu Samotnému, je svaté. Z toho důvodu v Písmu číslo sedm zobrazuje to, co je svaté. Ve vnitřním smyslu, jako např. zde v tomto verši, číslo samo nemá s počtem či množstvím nic společného. Ti, kdo se vnitřním smyslem zabývají, jako andělé a andělští duchové, nemají o číslech žádnou představu, a tudíž nevědí, co číslo sedm numericky znamená.

Proto není na tomto místě zmínkou o sedmi párech myšleno, že by se mělo ze všech čistých zvířat vzít po sedmi párech, nebo že by bylo dobra vzhledem ke zlu v poměru sedm ku dvěma. Sedmi páry je myšleno, že ve vůli člověka té církve bylo dobro, které je svaté, což znamená, že tento člověk mohl být znovuzrozen, jak již bylo řečeno dříve (viz č. 677, 679-680).

II. Že číslo sedm znamená něco svatého, je zřejmé z obřadů v předobrazující církvi, kde se sedmička velmi často objevuje. Například bylo nařízeno sedmkrát kropit krví nebo olejem, jak je uvedeno v 3. Mojžíšově 8:10-11:

Potom vzal Mojžíš olej pomazání, pomazal příbytek s veškerým příslušenstvím a posvětil je. Sedmkrát jím stříkl na oltář a pomazal oltář i všechno jeho náčiní i nádrž s podstavcem, aby je posvětil.

Zde by sedmkrát stříknout nemělo žádný význam, kdyby to nesymbolizovalo něco svatého – olej zobrazuje svatost lásky.

O Aaronovi je řečeno, že poté, co vešel do svatyně:

… Vezme trochu krve z býčka a stříkne prstem na přední stranu slitovnice na východě a před slitovnicí stříkne prstem trochu krve sedmkrát … Potom vyjde k oltáři … Sedmkrát na něj stříkne prstem trochu krve, a tak ho očistí a posvětí od nečistot synů Izraele. (3. Mojžíšova 16:14,18,19 – Český studijní překlad)

Každá jednotlivost zde zobrazuje Samotného Pána, a tudíž svatost lásky – krev, slitovnice, oltář, východ, ke kterému byla krev stříknuta a také číslo sedm.

III. Podobné je to při obětech, o kterých se dočteme ve 3. Mojžíšově 4:2,3,6:

Když se někdo neúmyslně prohřeší … Jestliže se prohřeší –pomazaný kněz a uvalí tím vinu na lid, ať přivede Hospodinu za svůj hřích, jehož se dopustil, mladého býčka bez vady k oběti za hřích. … Kněz namočí prst v krvi a sedmkrát z ní stříkne před Hospodinem na oponu svatyně.

Zde opět číslo sedm zobrazuje to, co je svaté, protože se zde pojednává o pokání, což je záležitost Pána, a proto se vlastně pojednává o Pánu.

Podobné obřady byly ustanoveny v souvislosti s očišťováním od malomocenství, o čemž se dočítáme opět v 3. Mojžíšově 14:6,7,27,51:

Pak vezme živého ptáka, cedrové dřevo, karmínové barvivo a yzop a omočí to i s živým ptákem v krvi … Stříkne sedmkrát na očišťovaného od malomocenství a očistí ho. … Sedmkrát stříkne prstem pravé ruky před Hospodinem olej, který má na své levé dlani. … Pak vezme cedrové dřevo, yzop, karmínové barvivo a živého ptáka, omočí je v krvi zabitého ptáka a v pramenité vodě a sedmkrát stříkne na dům (kde bylo malomocenství).

Každému může být zřejmé, že není nic zvláštního na cedrovém dřevu, karmínovém barvivu, oleji, krvi ptáka a ani na čísle sedm, kromě skutečnosti, že symbolizují svaté věci. Jestliže si odmyslíme zobrazenou svatost, to, co zůstane, je mrtvé nebo nějaká znesvěcená modloslužebná věc. Jestliže však tyto věci symbolizují něco svatého, bohoslužba, která se k nim váže, je opravdová, tj. vnitřní a těmito vnějšími věcmi je pouze zobrazená.

Židé samozřejmě nemohli vědět, co tyto věci – cedrové dřevo, karmínové barvivo, olej a krev ptáka – symbolizují, ani dnes to nikdo nemůže vědět. Kdyby však byli bývali ochotni myslet, že tyto věci symbolizují něco svatého, přestože nevěděli co, a tak uctívali Pána neboli Mesiáše, který měl přijít a uzdravit je z jejich malomocenství, tj. z jejich znesvěcování svatých věcí, byli by bývali mohli být spaseni. Každý totiž, kdo takto uvažuje a takto věří, dozví se po příchodu do duchovního světa, pokud si to přeje, co která věc symbolizuje.

IV. Podobným způsobem bylo nařízeno o červené jalovici:

Kněz Eleazar potom nabere na prst trochu její krve a sedmkrát stříkne krví směrem ke stanu setkávání. (19:4)

Protože sedmý den neboli sabat symbolizuje Pána, a proto také nebeského člověka a nebeskost samu, byl sedmý den v Židovské církvi ze všech náboženských obřadů ten nejsvatější. Proto také byl každý sedmý rok rokem odpočinutí pro zem (viz 3. Mojžíšova 25:4) a po sedmkrát sedmi letech bylo vyhlášeno milostivé léto (viz 3. Mojžíšova 25:8-10).

Že v nejvyšším smyslu číslo sedm symbolizuje Pána, a tudíž svatost lásky, je patrné také ze zlatého svícnu a jeho sedmi kahánků (viz 2. Mojžíšova 25:31-33,37 a 37; dále 17-19, 23, 23; 4. Mojžíšova 8:2,3 a Zachariáš 4:2), o kterém píše Jan ve svém Zjevení 1:12-13:

…spatřil jsem sedm zlatých svícnů; uprostřed těch svícnů někdo jako Syn člověka…

Z tohoto citátu je zřejmé, že zlatý svícen se sedmi kahánky symbolizuje Pána a že kahánky symbolizují svatost lásky neboli nebeské hodnoty, a proto jich bylo sedm.

V. U stejného autora čteme:

A z toho trůnu vycházejí blesky a hlasy a hromy a sedm ohnivých svítilen (jiný překlad – pochodní), hořících před trůnem, jež jsou sedm Božích Duchů. (Zjevení 4:5)

Zde sedm pochodní, které vycházely z trůnu Pána, je sedm světel nebo lamp. Číslo sedm má podobný význam, když se objevuje u proroků, např. u Izajáše 30:26:

A bude světlo bledé luny jako světlo žárného slunka a světlo slunka bude sedmkrát větší, jako světlo sedmi dnů, v den, kdy Hospodin ováže zlomeniny svého lidu …

Zde světlo slunka, které bude sedmkrát větší, jako světlo sedmi dnů neznamená sedmkrát větší sílu, ale svatost lásky, kterou slunce symbolizuje. Viz také výklad o čísle sedm v č. 395, které se týká Genesis 4:15. Z toho všeho, co bylo řečeno, je zřejmé, že jakákoli čísla uvedená ve Slově Božím nikdy nemají numerický význam (viz č. 575-578 ke Genesis 6:3).