728. Že už za sedm dní znamená počátek pokušení, je patrné z vnitřního smyslu všeho, co je zmíněno v tomto verši, v němž se pojednává o pokušeních člověka zvaného Noe. Tento verš pojednává povšechně jak o jeho pokušeních, tak o totálním vyplenění lidí Nejstarší církve, kteří se stali takovými, jak bylo popsáno výše. Proto slova už za sedm dní symbolizují nejenom počátek pokušení, ale také konec vypleňování. (Pozn. překl.: Vypleňování je proces, při kterém Pán uspává člověkova zla a nepravdy. Z hlediska člověka to působí, jako by byly odstraněny, ve skutečnosti je však Pán pouze uspí. Odstraňování dobra a pravdy se též nazývá vypleňování.)

Slovy už za sedm dní je to symbolizováno proto, že sedmička je svaté číslo, jak již bylo vysvětleno výše (viz č. 84-87, 395, 433 a 716-717). Slova už za sedm dní zobrazují příchod Pána na tento svět, dále Jeho příchod ve slávě a také každý Jeho příchod k člověku.

Každý příchod Pána s sebou nese počátek pokušení pro ty, kteří mají být znovuzrozeni a konec pro ty, kdo mají být zničeni. Pro člověka církve Noe byl příchod Pána počátkem pokušení. Když je totiž člověk vystaven pokušením, začíná se měnit v nového člověka a vstupuje do procesu znovuzrození. Zároveň to byl konec těch lidí z Nejstarší církve, kteří se stali takovými, že už nemohli déle žít a museli tudíž zahynout. Stejně tak byla při příchodu Pána na svět tehdejší církev v posledním stádiu svého zničení a byla potom vytvořena nová církev.

II. Že toto všechno je symbolizováno slovy už za sedm dní, je patrné u Daniela (9:24,25):

Sedmdesát týdnů je stanoveno tvému národu a svatému městu tvému, aby zamezena byla neřest, aby konec vzal hřích a zahlazena byla nepravost; aby přivedena byla věčná spravedlnost, aby se splnilo vidění i proroctví, aby pomazán byl svatý svatých. Věz tedy a pozoruj: Od vyjití výroku, aby zase vystavěn byl Jeruzalém, až do pomazaného knížete, bude sedm týdnů a šedesát dva týdny. Věz tedy a pozoruj: Od vyjití výroku, aby zase vystavěn byl Jeruzalém, až do pomazaného knížete, bude sedm týdnů… (překlad dr. Jana Hejčla)

Zde sedmdesát týdnů a sedm týdnů zobrazují totéž jako sedm dnů, a to příchod Pána. Ale protože se zde evidentně jedná o proroctví, číslo sedm činí časové údaje svatější a jistější. Je zřejmé, že sedmička použitá v souvislosti s časovým údajem symbolizuje nejen příchod Pána, ale zároveň i počátek nové církve. Je to patrné ze zmínky o pomazání svatého svatých a o tom, že Jeruzalém bude navrácen a vybudován. Zároveň je slovy sedmdesát týdnů je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu, než bude skoncováno s nevěrností, než budou zapečetěny hříchy symbolizováno poslední vyplenění.

III. Podobné je to i na dalších místech v Písmu, např. Ezechiel o sobě říká (Ezechiel 3:15-16):

I přišel jsem k zajatým do Telabib, bydlícím při řece Chebar, a seděl jsem, kdež oni bydlili. Seděl jsem, pravím, sedm dní uprostřed nich s užasnutím. I stalo se po dokonání sedmi dnů, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, … (Bible kralická)

Zde sedm dní znázorňuje počátek vidění, protože po sedmi dnech, zatímco seděl mezi těmi, kdo byli zajati, přišlo k němu slovo Hospodinovo.

U stejného autora:

Po sedm měsíců bude je (Góga a hlučící dav) dům izraelský pohřbívat, aby očistil zemi … po sedm měsíců ji budou prohledávat. (Ezechiel 39:12,14)

Zde opět sedmička označuje zakončení vypleňování a počátek vidění.

Citát z Daniela 4:13,22,29:

Jeho srdce z lidského ať se promění a srdce budiž mu dáno zvířecí, než by přes něho přešlo sedm časů.

označuje konec vypleňování a počátek nového člověka.

IV. Sedmdesát let babylónského zajetí představuje totéž. Nezáleží na tom, zda je uvedené číslo sedmdesát nebo sedm, vždy obsahuje stejný význam, ať už je to sedm dní, sedm let nebo sedm časů či věků, které tvoří sedmdesát let.

Vypleňování je zobrazeno roky zajetí; počátek nové církve je znázorněn vysvobozením ze zajetí a znovuvybudováním chrámu. Podobné věci byly také zobrazeny službou Jákoba u Lábana, což je popsáno těmito slovy:

…Budu ti sloužit sedm let za tvou mladší dceru Ráchel … Lában řekl: „Zůstaň u ní po celý svatební týden a dáme ti i tu mladší za službu, kterou si u mne odsloužíš v dalších sedmi letech.“ Jákob tak učinil a zůstal u ní po celý týden. (Genesis 29:18,20,27,28)

Zde sedm let služby zahrnuje totéž jako skutečnost, že po uplynutí dnů sedmi let následovalo manželství a svoboda. Toto období sedmi let bylo nazváno týden, stejně jako u Daniela 9:24,25.

V. Příkaz obcházet sedmkrát město Jericho, aby se hradby zřítily, zobrazuje totéž. Je zde řečeno:

… Ale sedmého dne za časného jitra, hned jak vzešla jitřenka, obešli město týmž způsobem sedmkrát; jen onoho dne obcházeli město sedmkrát. Když obcházeli po sedmé, sedm kněží troubilo na sedm polnic … a hradby se zhroutily. (vybráno z Jozue 6:10-20)

Kdyby tyto věci neměly takový význam, příkaz, že mají obcházet město sedmkrát a že tam má být sedm kněží a sedm polnic, by nikdy nebyl vydán. Z uvedených citátů a mnoha dalších (např. Joba 2:13, Zjevení Janovo 15:1,6,7 a 21:9) je patrné, že slova už za sedm dnů symbolizuje začátek nové církve a konec staré. Pasáž, kterou máme před sebou, pojednává o člověku církve zvané Noe a jeho pokušeních, a také o posledním pokolení Nejstarší církve, jež sebe samo zničilo. Slova už za sedm dnů nemůže mít jiný význam než počátek Noemových pokušení a konec čili zahynutí Nejstarší církve.

395. Slova kdokoli zabije Kaina, bude postižen sedmeronásobnou pomstou znamenají, že činit násilí na víře, dokonce i když je oddělená od lásky k bližnímu, je znesvěcování. To je zřejmé z významu slova Kain, který reprezentuje víru oddělenou od lásky k bližnímu, a z významu čísla sedm, které symbolizuje to, co je svaté. Číslo sedm bylo považováno za svaté, jak je známo, a to kvůli šesti dnům stvoření a sedmému dni, jenž symbolizuje nebeského člověka, v němž je mír, pokoj a sabat. Proto se toto číslo tak často vyskytuje při obřadech židovské církve a je všude považováno za svaté. Proto byly delší i kratší časové úseky rozdělovány do sedmi částí a byly nazvány týdny, podobně jako dlouhé časové intervaly do příchodu Mesiáše (Daniel 9:24-25). Také období sedmi let bylo Labanem a Jakobem zvané týden (Genesis 29:27-28). Ze stejného důvodu je číslo sedm považováno za svaté a nedotknutelné, kdykoli se objeví.

Tak čteme v žalmu 119:164:

„Chválívám tě sedmkráte za den za tvé spravedlivé soudy.“

V Izajášovi 30:26:

„A bude světlo bledé luny jako světlo žárného slunka a světlo slunka bude sedmkrát větší, jako světlo sedmi dnů, v den,…“

Zde slunce znamená lásku a měsíc víru, která má svůj původ v lásce a má být jako láska. Jak již bylo řečeno, je proces znovuzrození člověka rozdělen do šesti období, která předcházejí sedmému, což je stupeň, v němž se člověk stává nebeským. Proto i proces vypleňování probíhá v sedmi obdobích, která postupují tak dlouho, dokud není v člověku odstraněno všechno nebeské. To je znázorněno několikerým zajetím Židů, včetně posledního babylónského, které trvalo sedm dekád neboli sedmdesát let. Bylo také několikrát řečeno, že by země měla ve svých sabatech (tj. vždy sedmého dne) odpočívat. Totéž je myšleno Nabuchodonozorem u Daniela 4:13, 22, 29:

„Jeho srdce ať je jiné, než je srdce lidské, ať je mu dáno srdce zvířecí, dokud nad ním neuplyne sedm let … Tak nad tebou uplyne sedm let, dokud nepoznáš, že Nejvyšší má moc nad lidským královstvím a že je dává, komu chce.“

Ve Zjevení Janově (15:1, 6, 7, 8) se mluví o vypleňování v posledních časech::

„A viděl jsem na nebi jiné znamení, veliké a podivuhodné: sedm andělů, kteří přinášejí sedm posledních pohrom… “

Ve stejné knize je zmíněno číslo čtyřicet dva, což je násobek sedmi:

„Ale vnější chrámový dvůr vynech a neměř, protože byl vydán pohanům; ti budou pustošit svaté město po dvaačtyřicet měsíců.“ (Zjevení 11:2)

Dále Zjevení Janovo 5:1:

„A v pravici toho, který sedí na trůnu, spatřil jsem knihu úplně popsanou, zapečetěnou sedmi pečetěmi.“

Ze stejného důvodu byly tvrdost a úrovně trestu vyjádřeny číslem sedm, jako u Mojžíše::

„Jestliže mě ani potom nebudete poslouchat, budu vás trestat za vaše hříchy ještě sedmkrát víc.“ (3. Mojžíšova 26:18, 21, 24, 28)

A v žalmu 79:12:

„Našim sousedům vrať sedminásobně do klína potupu, jíž potupili tebe, Panovníku.“

Činit násilí víře bylo znesvěcování, protože víra měla ještě sloužit - z toho důvodu je řečeno, že sedminásobně mstěno bude, kdo by Kaina zabil.