11
Arvadští s vojskem tvým na zdech tvých vůkol, též Gamadští na věžech tvých bývali, štíty své zavěšovali na zdech tvých vůkol. Tiť jsou tě zvláštně ozdobovali.
11
Arvadští s vojskem tvým na zdech tvých vůkol, též Gamadští na věžech tvých bývali, štíty své zavěšovali na zdech tvých vůkol. Tiť jsou tě zvláštně ozdobovali.
365. To prozrazuje, že bohatí stejně jako chudí přicházejí do nebe, jedni stejně snadno jako druzí. Lidé věří, že chudí tam přijdou snadno a bohatí obtížně, protože nepochopili Slovo, které se o bohatých a chudých zmiňuje. Bohatými se tam v duchovním smyslu rozumějí lidé, kteří oplývají poznáním dobra a pravdy, tedy ti, kdo jsou v církvi, jež má Slovo. Chudými se tam míní ti, kterým tyto poznatky chybějí, ačkoli po nich touží, tedy ti, kdo jsou mimo církev a jimž není známo Slovo.
Bohatým člověkem oděným v purpuru a jemném lnu, jenž byl uvržen do pekla, se označuje židovský národ. Nazývá se bohatým, protože měl Slovo, a tedy hojnost poznatků dobra a pravdy. Purpurovými šaty se označují poznatky dobra a lněnými šaty poznatky pravdy. Chudákem, který ležel u prahu boháče, toužil se nasytit drobky padajícími z jeho stolu a byl anděly přenesen do nebe, se rozumějí nežidovské národy, kterým chybělo poznání dobra a pravdy, ale přesto po něm toužili (Lukáš 16:19, 31).
Bohatými lidmi, kteří byli pozváni na velkou hostinu a omluvili se, se také míní židovský národ, a chudými, kteří byli přivedeni místo nich, se rozumějí nežidovské národy mimo církev (Lukáš 12:16-24) [Lukáš 14:16-24].
Řekneme si také, kdo se míní bohatými, o nichž Pán pravil:
Snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království. (Matouš 19:24)
Bohatými se zde rozumějí bohatí v obojím smyslu, v přírodním i duchovním. Bohatými v přírodním smyslu jsou lidé, kteří mají nadbytek statků a kteří k nim přilnuli srdcem, zatímco v duchovním smyslu jsou jimi ti, kdo mají hojnost poznatků a vědomostí (neboť toto je duchovní bohatství) a jejich prostřednictvím chtějí svou vlastní inteligencí proniknout do nebeských a církevních záležitostí. Jelikož je to proti Božskému řádu, praví se, že snáze projde velbloud uchem jehly. V tomto smyslu se velbloudem označuje obecně poznávání a vědění, uchem jehly pak duchovní pravda.
Dnes nikdo neví, že se velbloudem a uchem jehly míní tyto věci, jelikož doposud lidé neměli přístup ke znalostem, které učí, co se duchovně míní výroky v doslovném smyslu Slova. V jednotlivých výrazech Slova se nachází smysl duchovní i přírodní. Slovo totiž bylo sepsáno v čistých souvztažnostech přírodních skutečností s duchovními, aby mohlo dojít ke spojení nebe se světem neboli andělů s lidmi poté, co zaniklo bezprostřední spojení. Z toho je zjevné, kdo konkrétně se ve Slově míní bohatým.
Že bohatými se v duchovním smyslu Slova rozumějí lidé obdaření poznatky pravdy a dobra a že bohatstvím se rozumějí samy tyto poznatky, jež skutečně jsou duchovním bohatstvím, vysvítá z různých míst Slova, například: Izajáš 10:12-13, 14; 30:6-7; 45:3; Jeremiáše 17:3; 47:7 [48:7]; 50:36-37; 51:13; Daniel 5:2-4; Ezechiel 26:7, 12; 27:1-36; Zacharjáš 9:3-4; Žalmy 45:13; Ozeáš 12:9; Zjevení Janovo 3:17-18; Lukáš 14:33; a jinde. Že chudými se v duchovním smyslu míní lidé postrádající poznatky dobra a pravdy, avšak toužící po nich: Matouš 11:5; Lukáš 6:20-21; 14:21; Izajáš 14:30; 29:19; 41:17-18; Sofonjáš 3:12, 18 [13]. Všechna tato místa jsou vysvětlena podle duchovního smyslu v díle Nebeská tajemství odstavec 10227.