Die Bibel

 

Genesis 9

Lernen

   

1 Tedy požehnal Bůh Noé i synům jeho a řekl jim: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi.

2 Strach váš a hrůza vaše buď na všeliký živočich země, a na všecko ptactvo nebeské. Všecko, což se hýbe na zemi, a všecky ryby mořské v ruce vaše dány jsou.

3 Všecko, což se hýbe a jest živo, bude vám za pokrm; jako i bylinu zelenou, dal jsem vám to všecko.

4 A však masa s duší jeho, kteráž jest krev jeho, nebudete jísti.

5 A zajisté krve vaší, duší vašich vyhledávati budu; z rukou každého hovada vyhledávati jí budu, i z ruky člověka, ano i z ruky každého bratra jeho budu vyhledávati duše člověka.

6 Kdo by koli vylil krev člověka, skrze člověka vylita bude krev jeho; nebo k obrazu svému učinil Bůh člověka.

7 Vy pak ploďte a množte se; v hojnosti se rozploďte na zemi, a rozmnoženi buďte na ní.

8 I mluvil Bůh k Noé a synům jeho s ním, řka:

9 Já zajisté vcházím v smlouvu svou s vámi, i s semenem vaším po vás,

10 A se všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, z ptactva, z hovad a ze všech živočichů zemských, kteříž jsou s vámi, ode všech, kteříž vyšli z korábu, až do všelikého živočicha zemského.

11 Protož utvrzuji smlouvu svou s vámi, že nebude vyhlazeno více všeliké tělo vodami potopy; aniž bude více potopa k zkažení země.

12 I řekl Bůh: Totoť bude znamení smlouvy, kteréž já dávám, mezi mnou a mezi vámi, a mezi všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, po všecky věky.

13 Duhu svou postavil jsem na oblaku, a bude na znamení smlouvy mezi mnou a mezi zemí.

14 A budeť, když uvedu mračný oblak nad zemí, a ukáže se duha na oblaku,

15 Že se rozpomenu na smlouvu svou, kteráž jest mezi mnou a mezi vámi a mezi všelikou duší živou v každém těle; a nebudou více vody ku potopě, aby zahladily všeliké tělo.

16 Nebo když bude duha ta na oblaku, popatřím na ni, abych se rozpomenul na smlouvu věčnou mezi Bohem a mezi všelikou duší živou v každém těle, kteréž jest na zemi.

17 I řekl Bůh k Noé: Toť jest znamení smlouvy, kterouž jsem utvrdil mezi sebou a mezi všelikým tělem, kteréž jest na zemi.

18 Byli pak synové Noé, kteříž vyšli z korábu: Sem, Cham a Jáfet; a Cham byl otec Kanánův.

19 Ti tři jsou synové Noé, a ti se rozprostřeli po vší zemi.

20 Noé pak obíraje se s zemí, začal dělati vinice.

21 A pije víno, opil se, a obnažil se u prostřed stanu svého.

22 Viděl pak Cham, otec Kanánův, hanbu otce svého, a pověděl oběma bratřím svým vně.

23 Tedy vzali Sem a Jáfet oděv, kterýžto oba položili na ramena svá, a jdouce zpátkem, zakryli hanbu otce svého; tváři pak jich byly odvráceny, a hanby otce svého neviděli.

24 Procítiv pak Noé po svém víně, zvěděl, co mu učinil syn jeho mladší.

25 I řekl: Zlořečený Kanán, služebník služebníků bude bratřím svým.

26 Řekl také: Požehnaný Hospodin, Bůh Semův, a buď Kanán služebníkem jejich.

27 Rozšiřiž Bůh milostivě Jáfeta, aby bydlil v stáncích Semových, a buď Kanán služebníkem jejich.

28 Živ pak byl Noé po potopě tři sta a padesáte let.

29 A tak bylo všech dnů Noé devět set a padesáte let; i umřel jest.

   

Aus Swedenborgs Werken

 

Tajemství nebe #482

studieren Sie diesen Abschnitt

  
/ 10837  
  

482. Nikdo až dosud nevěděl, co je myšleno roky nebo počtem let, jež se objevují v této kapitole. Ti, kdo se soustředí na doslovný význam textu, předpokládají, že se jedná o časové úseky, zatímco až do 11. kapitoly včetně nejsou v Písmu fakta, která by byla historicky přesná, jak by se to mohlo jevit z doslovného textu, ale všechny údaje obsahují informace jiného charakteru. To se týká jak jmen (viz č. 470), tak i čísel.

V Bibli je často zmíněno číslo tři a také číslo sedm. Kdykoli se jedno z nich objeví, symbolizují něco svatého ve vztahu k duchovním stavům, které tyto časy nebo jiné údaje zahrnují či reprezentují. A mají stejný symbolismus, ať se jedná o krátký nebo dlouhý časový interval.

A tak u Izajáše 14:4 čteme:

„Nyní Hospodin promluvil:

„Za tři léta, jako jsou léta nádeníka, zlehčena bude sláva Moábova… “

Dále u Izajáše 21:16::

„Panovník mi praví toto:

„Do roka, jako jsou léta nádeníka, zanikne veškerá sláva Kédaru.“

Zde jsou myšleny jak nejkratší, tak nejdelší časové intervaly.

U Abakuka 3:2 čteme::

„Ó Hospodine, uslyšev pohrůžku tvou, ulekl jsem se. Hospodine, dílo své uprostřed let při životu zachovej, uprostřed let známé učiň… “ (Bible kralická)

Zde výraz uprostřed let znázorňuje příchod Pána. Kratší časové úseky se týkají jednotlivce - označují každý příchod Pána v průběhu člověkova znovuzrození. Delší časové úseky se týkají církve - označují situaci, kdy církev Pána povstává nově. Příchod Pána je také nazván milostivým létem u Izajáše 63:4:

„Den pomsty měl jsem v srdci, nastalo milostivé léto pro mé vykoupené.“

Také tisíc let, na které byl Satan spoután (Zjevení Janovo 20:2, 7) a tisíc let prvního vzkříšení (Zjevení Janovo 20:4, 5, 6) v žádném případě neznamená tisíc let, ale duchovní stavy těch lidí. Nejenom dny totiž vyjadřují duchovní stavy, ale také roky, jak již bylo ukázáno dříve (viz č. 23). Tyto stavy jsou popsány počtem let. Je tedy evidentní, že časové údaje v této kapitole popisují duchovní stavy lidí. Církve se totiž od sebe navzájem liší ve způsobu vyciťování, jenž závisí na jednotlivých rozdílech charakteru, a to zděděných i získaných.

  
/ 10837  
  

Přeložil: rev. Mgr. Pavel Heger Jazyková úprava: Mgr. Květoslava Hegrová; Návrh a zpracování obálky: dr. Jan Buchta, Vydáno vlastním nákladem r. 2017 ISBN 978-80-270-1572-6