¹ Tato jest kniha rodů Adamových. V ten den, v kterémž stvořil Bůh člověka, ku podobenství Božímu učinil ho.

² Muže a ženu stvořil je a požehnal jim, a nazval jméno jejich Adam v ten den, když stvořeni jsou.

³ Byl pak Adam ve stu a třidcíti letech, když zplodil syna ku podobenství svému a k obrazu svému, a nazval jméno jeho Set.

⁴ I bylo dnů Adamových po zplození Seta osm set let, a plodil syny a dcery.

⁵ A tak bylo všech dnů Adamových, v kterýchž byl živ, devět set a třidceti let, i umřel.

⁶ Set pak byl ve stu a pěti letech, když zplodil Enosa.

⁷ A po zplození Enosa živ byl Set osm set a sedm let, a plodil syny a dcery.

⁸ I bylo všech dnů Setových devět set a dvanácte let, i umřel.

⁹ Byl pak Enos v devadesáti letech, když zplodil Kainana.

¹⁰ A po zplození Kainana živ byl Enos osm set a patnácte let, a plodil syny a dcery.

¹¹ I bylo všech dnů Enosových devět set a pět let, i umřel.

¹² Kainan pak byl v sedmdesáti letech, když zplodil Mahalaleele.

¹³ A po zplození Mahalaleele živ byl Kainan osm set a čtyřidceti let, a plodil syny a dcery.

¹⁴ I bylo všech dnů Kainanových devět set a deset let, i umřel.

¹⁵ Mahalaleel pak byl v šedesáti a pěti letech, když zplodil Járeda.

¹⁶ A po zplození Járeda živ byl Mahalaleel osm set a třidceti let, a plodil syny a dcery.

¹⁷ I bylo všech dnů Mahalaleelových osm set devadesáte a pět let, i umřel.

¹⁸ Járed pak byl ve stu šedesáti a dvou letech, když zplodil Enocha.

¹⁹ A po zplození Enocha živ byl Járed osm set let, a plodil syny a dcery.

²⁰ I bylo všech dnů Járedových devět set šedesáte a dvě létě, i umřel.

²¹ Enoch pak byl v šedesáti a pěti letech, když zplodil Matuzaléma.

²² A chodil Enoch stále s Bohem po zplození Matuzaléma tři sta let, a plodil syny a dcery.

²³ I bylo všech dnů Enochových tři sta šedesáte a pět let.

²⁴ A chodil Enoch stále s Bohem a nebyl více vidín; nebo vzal ho Bůh.

²⁵ Matuzalém pak byl ve stu osmdesáti sedmi letech, když zplodil Lámecha.

²⁶ A po zplození Lámecha živ byl Matuzalém sedm set osmdesáte a dvě létě, a plodil syny a dcery.

²⁷ I bylo všech dnů Matuzalémových devět set šedesáte a devět let, i umřel.

²⁸ Lámech pak byl ve stu osmdesáti a dvou letech, když zplodil syna,

²⁹ Jehož jméno nazval Noé, řka: Tento nám odpočinutí způsobí od díla našeho,od práce rukou našich, kterouž máme s zemí, jížto zlořečil Hospodin.

³⁰ A živ byl Lámech potom, když zplodil Noé, pět set devadesáte a pět let, a plodil syny a dcery.

³¹ I bylo všech dnů Lámechových sedm set sedmdesáte a sedm let, i umřel.

³² A když byl Noé v pěti stech letech, zplodil Sema, Chama a Jáfeta.

¹ Adam pak poznal Evu ženu svou, kterážto počavši, porodila Kaina a řekla: Obdržela jsem muže na Hospodinu.

² A opět porodila bratra jeho Abele. I byl Abel pastýř ovcí, a Kain byl oráč.

³ Po mnohých pak dnech stalo se, že obětoval Kain z úrody zemské obět Hospodinu.

⁴ Ano i Abel také obětoval z prvorozených věcí stáda svého, a z tuku jejich. I vzhlédl Hospodin na Abele a na obět jeho.

⁵ Na Kaina pak a na obět jeho nevzhlédl. Protož rozlítil se Kain náramně, a opadla tvář jeho.

⁶ I řekl Hospodin Kainovi: Proč jsi se tak rozpálil hněvem? A proč jest opadla tvář tvá?

⁷ Zdaliž nebudeš příjemný, budeš-li dobře činiti? Pakli nebudeš dobře činiti, hřích ve dveřích leží; a pod mocí tvou bude žádost jeho, a ty panovati budeš nad ním.

⁸ I mluvil Kain k Abelovi bratru svému. Stalo se pak, když byli na poli, že povstav Kain proti Abelovi bratru svému, zabil jej.

⁹ I řekl Hospodin Kainovi: Kdež jest Abel bratr tvůj? Kterýž odpověděl: Nevím. Zdaliž jsem já strážným bratra svého?

¹⁰ I řekl Bůh: Co jsi učinil? Hlas krve bratra tvého volá ke mně z země.

¹¹ Protož nyní zlořečený budeš i od té země, kteráž otevřela ústa svá, aby přijala krev bratra tvého z ruky tvé.

¹² Když budeš dělati zemi, nebude více vydávati moci své tobě; tulákem a běhounem budeš na zemi.

¹³ I řekl Kain Hospodinu: Většíť jest nepravost má, než aby mi odpuštěna býti mohla.

¹⁴ Aj, vyháníš mne dnes z země této, a před tváří tvou skrývati se budu, a budu tulákem a běhounem na zemi. I přijde na to, že kdo mne koli nalezne, zabije mne.

¹⁵ I řekl mu Hospodin: Zajisté kdo by koli zabil Kaina, nad tím sedmnásobně mštěno bude. Pročež vložil Hospodin znamení naKaina, aby ho žádný nezabil, kdo by jej koli nalezl.

¹⁶ Tedy odšed Kain od tváři Hospodinovy, bydlil v zemi Nód, k východní straně naproti Eden.

¹⁷ Poznal pak Kain ženu svou, kterážto počala a porodila Enocha. I stavěl město, a nazval jméno města toho jménem syna svého Enoch.

¹⁸ I narodil se Enochovi Irád, a Irád zplodil Maviaele, Maviael pak zplodil Matuzaele, a Matuzael zplodil Lámecha.

¹⁹ Vzal sobě pak Lámech dvě ženy; jméno jedné Ada, a jméno druhé Zilla.

²⁰ I porodila Ada Jábale, kterýž byl otec přebývajících v staních a stádo pasoucích.

²¹ A jméno bratra jeho Jubal; ten byl otec všech hrajících na harfu a nástroje hudebné.

²² A Zilla také porodila Tubalkaina, kterýž byl řemeslník všelikého díla od mědi a od železa. Sestra pak Tubalkainova byla Noéma.

²³ I řekl Lámech ženám svým, Adě a Zille: Slyšte hlas můj, ženy Lámechovy, poslouchejte řeči mé, že jsem zabil muže k ráně své a mládence k zsinalosti své.

²⁴ Jestližeť sedmnásobně pomštěno bude pro Kaina, tedy pro Lámecha sedmdesátekrát sedmkrát.

²⁵ Poznal pak ještě Adam ženu svou, i porodila syna a nazvala jméno jeho Set; nebo řekla: Dal mi Bůh jiné símě místo Abele, kteréhož zabil Kain.

²⁶ Setovi pak také narodil se syn, a nazval jméno jeho Enos. Tehdáž začalo se vzývání jména Hospodinova.