Die Bibel

 

Genesis 36

Lernen

   

1 Tito jsou pak rodové Ezau, kterýž měl přijmí Edom.

2 Ezau pojal sobě ženy ze dcer Kananejských, Adu, dceru Elona Hetejského, a Olibamu, dceru Anovu, dceru Sebeona Hevejského,

3 A Bazematu, dceru Izmaelovu, sestru Nabajotovu.

4 I porodila Ada Ezauchovi Elifaza, a Bazemat porodila Rahuele.

5 Olibama pak porodila Jehusa, a Jheloma, a Koré. Ti jsou synové Ezau, kteříž se mu zrodili v zemi Kananejské.

6 I pobral Ezau ženy své, i syny své, a dcery své, a všecku čeleď svou, i dobytek svůj, a všecka hovada svá, i všecko jmění své, kteréhož nabyl v zemi Kananejské, a odebral se do země Seir, před příchodem Jákoba bratra svého.

7 Nebo zboží jejich bylo tak veliké, že nemohli bydliti spolu; aniž ta země, v níž oni pohostinu byli, mohla jich snésti, pro dobytky jejich.

8 Protož bydlil Ezau na hoře Seir; Ezau pak ten jest Edom.

9 A tak tito jsou rodové Ezau, otce Idumejských, na hoře Seir.

10 Tato byla jména synů Ezau: Elifaz, syn Ady, ženy Ezau; Rahuel, syn Bazematy, ženy Ezau.

11 Synové pak Elifazovi byli: Teman, Omar, Sefo, a Gatam a Kenaz.

12 Tamna pak byla ženina Elifaza, syna Ezau. Ta porodila Elifazovi Amalecha. Ti jsou synové Ady, ženy Ezau.

13 Synové pak Rahuelovi tito: Nahat, Zára, Samma a Méza. To byli Synové Bazematy, ženy Ezau.

14 A tito byli synové Olibamy, dcery Anovy, dcery Sebeonovy, ženy Ezau, kteráž porodila Ezauchovi Jehusa, Jheloma a Koré.

15 Tito všickni byli knížata synů Ezau. Synové Elifaza prvorozeného Ezau: Kníže Teman, kníže Omar, kníže Sefo, kníže Kenaz,

16 Kníže Koré, kníže Gatam, kníže Amalech. Ta jsou knížata pošlá z Elifaza v zemi Idumejské; ti jsou synové Ady.

17 Tito pak jsou synové Rahuele, syna Ezau: Kníže Nahat, kníže Zára, kníže Samma, kníže Méza. Ta knížata pošla z Rahuele, v zemi Idumejské; to jsou synové Bazematy, ženy Ezau.

18 A synové Olibamy, ženy Ezau, tito jsou: Kníže Jehus, kníže Jhelom, kníže Koré. To jsou knížata z Olibamy, dcery Anovy, ženy Ezau.

19 Tiť jsou synové Ezau, a ta knížata jejich; onť jest Edom.

20 Tito pak jsou synové Seir, totiž Horejští, obyvatelé země té: Lotan, Sobal, Sebeon a Ana,

21 A Dison, Eser a Dízan. Ta jsou knížata Horejská, synové Seir, v zemi Idumejské.

22 Synové Lotanovi byli: Hori a Hemam; a sestra Lotanova Tamna.

23 Synové pak Sobalovi tito: Alvan, Manáhat, Ebal, Sefo a Onam.

24 A tito synové Sebeonovi: Aia a Ana. To jest ten Ana, kterýž nalezl mezky na poušti, když pásl osly Sebeona otce svého.

25 Tito pak děti Anovi: Dison a Olibama, dcera Anova.

26 A synové Dízanovi tito: Hamdan, Eseban, Jetran a Charan.

27 Synové Eser tito: Balaan, Závan a Achan.

28 Tito synové Dízanovi: Hus a Aran.

29 Tato jsou knížata Horejská: Kníže Lotan, kníže Sobal, kníže Sebeon, kníže Ana,

30 Kníže Dison, kníže Eser, kníže Dízan. To byla knížata Horejská, po knížetstvích svých v zemi Seir.

31 Tito pak byli králové, kteříž kralovali v zemi Idumejské, prvé než kraloval král nad syny Izraelskými.

32 Kraloval tedy v Edom Béla, syn Beorův, a jméno města jeho Denaba.

33 I umřel Béla, a kraloval místo něho Jobab, syn Záre z Bozra.

34 I umřel Jobab, a kraloval na místě jeho Husam z země Temanské.

35 Umřel i Husam, a kraloval místo něho Adad, syn Badadův, kterýž porazil Madianské v krajině Moábské; a jméno města jeho Avith.

36 Když pak umřel Adad, kraloval místo něho Semla z Masreka.

37 A po smrti Semlově kraloval na místě jeho Saul z Rohobot od řeky.

38 Umřel i Saul, a kraloval místo něho Bálanan, syn Achoborův.

39 A když i Bálanan umřel, syn Achoborův, kraloval na místě jeho Adar; a jméno města jeho Pahu; jméno pak ženy jeho Mehetabel, dcera Matredy, dcery Mezábovy.

40 Ta jsou jména knížat pošlých z Ezau, po čeledech jejich, po místech jejich, vedlé jmen jejich: Kníže Tamna, kníže Alva, kníže Jetet,

41 Kníže Olibama, kníže Ela, kníže Finon.

42 Kníže Kenaz, kníže Teman, kníže Mabsar.

43 Kníže Magdiel, kníže Híram. Tať jsou knížata Idumejská, tak jakž kteří bydlili v zemi dědictví svého. Toť jest ten Ezau, otec Idumejských.

   

Aus Swedenborgs Werken

 

Arcana Coelestia #4537

studieren Sie diesen Abschnitt

  
/ 10837  
  

4537. THE INTERNAL SENSE

Verses 1-4 And God said to Jacob, Rise up, go up to Bethel and settle there, and make there an altar to the God who appeared to you when you fled from before Esau your brother. And Jacob said to his household, and to all who were with him, Remove the gods of the foreigner which am in the midst of you, and be purified, and change your garments. And let us rise up and go up to Bethel, and I will make there an altar to the God who answered me on the day of my distress, and was with me in the way that I went. 1 And they gave to Jacob all the gods of the foreigner which were in their hand, and the jewels which were in their ears; and Jacob hid them under the oak which was by Shechem.

'God said to Jacob' means the perception which the kind of natural good that 'Jacob' now represents received from the Divine. 'Rise up, go up to Bethel' means concerning the Divine Natural. 'And settle there' means life. 'And make there an altar to the God who appeared to you' means that which is holy there. 'When you fled from before Esau your brother' means when truth was placed above good. 'And Jacob said to his household, and to all who were with him' means the arrangement within the kind of natural good that existed at that point. 'Remove the gods of the foreigner which are in the midst of you' means that falsities were to be cast aside. 'And be purified, and change your garments' means the holiness that was to be put on. 'And let us rise up and go up to Bethel' means the Divine Natural. 'And I will make there an altar to the God' means the holiness by which interior things are enveloped. 'Who answered me on the day of my distress' means within the state in which truth is placed above good. 'And was with me in the way that I went' means His Divine Providence. 'And they gave to Jacob all the gods of the foreigner which were in their hand' means that [natural good] did, as far as possible, cast aside all falsities. 'And the jewels which were in their ears' means realized in actions. 'And Jacob hid them under the oak which was by Shechem' means an eternal casting away, 'the oak of Shechem' meaning the deceptive natural.

Fußnoten:

1. literally, walked

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Society for the permission to use this translation.