Die Bibel

 

Genesis 12

Lernen

   

1 Nebo byl řekl Hospodin Abramovi: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, i z domu otce svého do země, kterouž ukáži tobě.

2 A učiním tě v národ veliký, a požehnám tobě, a zvelebím jméno tvé, a budeš požehnání.

3 Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země.

4 I vyšel Abram, tak jakž mu byl mluvil Hospodin, a šel s ním Lot. (Byl pak Abram v sedmdesáti pěti letech, když vyšel z Cháran.)

5 A vzal Abram Sarai manželku svou, a Lota syna bratra svého, a všecko zboží své, kteréhož nabyli, i duše, kterýchž dosáhli v Cháran. A vyšedše, brali se do země Kananejské, až i přišli do ní.

6 I prošel Abram tu zemi až k místu Sichem, to jest až k rovině More. A tehdáž Kananejští byli v zemi.

7 I ukázal se Hospodin Abramovi a řekl: Semeni tvému dám zemi tuto. Tedy vzdělal tu oltář Hospodinu, kterýž se byl ukázal jemu.

8 A odtud podal se k hoře, kteráž leží na východ od Bethel, kdežto rozbil stan svůj, tak že mu Bethel byl na západ, Hai pak na východ; i vzdělal tam oltář Hospodinu, a vzýval jméno Hospodinovo.

9 Potom hnul se Abram dále, a odebral se odtud ku poledni.

10 Byl pak hlad v té zemi; protož sstoupil Abram do Egypta, aby tam byl pohostinu; nebo veliký byl hlad v té zemi.

11 I stalo se, že když přicházel blízko k Egyptu, řekl k Sarai manželce své: Aj, nyní znám, že jsi žena krásné tváři.

12 A stane se, že když tě uzří Egyptští, řeknou: To jest manželka jeho; i zabijí mne, tebe pak živé nechají.

13 Prav medle, že jsi sestra má, aby mi dobře bylo příčinou tvou, a živa zůstala duše má pro tebe.

14 I stalo se, když všel Abram do Egypta, viděli Egyptští ženu, že krásná byla náramně.

15 A vidouce ji knížata Faraonova, schválili ji před ním; i vzata jest žena do domu Faraonova.

16 Kterýžto i Abramovi dobře učinil pro ni; a měl ovce a voly a osly, i služebníky a děvky, též oslice a velbloudy.

17 Ale Hospodin trápil Faraona ranami velikými, i dům jeho, pro Sarai manželku Abramovu.

18 Protož povolal Farao Abrama a řekl: Cos mi to učinil? Pročežs mi neoznámil, že ona manželka tvá jest?

19 Proč jsi řekl: Sestra má jest? A vzal jsem ji sobě za ženu. Protož nyní, teď máš manželku svou, vezmi a jdi.

20 I poručil o něm Farao mužům, a propustili ho, i manželku jeho i všecko, což měl.

   

Aus Swedenborgs Werken

 

Arcana Coelestia #1450

studieren Sie diesen Abschnitt

  
/ 10837  
  

1450. And he removed from thence into the mountain on the east of Bethel. That this signifies the Lord’s fourth state when a child, is evident from what precedes and from what follows, and also from the order itself. The order was that the Lord should first of all be imbued from infancy with the celestial things of love. The celestial things of love are love to Jehovah and love to the neighbor, and innocence itself in these. From these, as from the veriest fountains of life, flow all other things both in general and particular, for all other things are merely derivations. These celestial things are insinuated into man chiefly in his state of infancy up to childhood, and in fact without knowledges; for they flow in from the Lord, and affect him, before the man knows what love is and what affection is; as may be seen from the state of infants, and afterwards from the state of early childhood. These things in man are the remains which have been spoken of several times; and which are insinuated by the Lord and stored up for use in afterlife (concerning which see n. 468, 530, 560, 561, 660, 661). As the Lord was born as are other men, He was also introduced according to order into celestial things, and in fact by degrees from infancy to childhood, and afterwards into knowledges; and how the case was with Him in regard to these is described in this verse, and is represented in what follows by Abraham’s sojourn in Egypt.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.