Die Bibel

 

Genesis 11

Lernen

   

1 Byla pak všecka země jazyku jednoho a řeči jedné.

2 I stalo se, když se brali od východu, nalezli pole v zemi Sinear, a bydlili tam.

3 A řekli jeden druhému: Nuže, nadělejme cihel, a vypalme je ohněm. I měli cihly místo kamení, a zemi lepkou místo vápna.

4 Nebo řekli: Nuže, vystavějme sobě město a věži, jejíž by vrch dosahal k nebi; a tak učiňme sobě jméno, abychom nebyli rozptýleni po vší zemi.

5 Sstoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští.

6 A řekl Hospodin: Aj, lid jeden a jazyk jeden všechněch těchto, a toť jest začátek díla jejich; nyní pak nedadí sobě v tom překaziti, což umínili dělati.

7 Protož sstupme a změťme tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyku nerozuměl.

8 A tak rozptýlil je Hospodin odtud po vší zemi; i přestali stavěti města toho.

9 Protož nazváno jest jméno jeho Bábel; nebo tu zmátl Hospodin jazyk vší země; a odtud rozptýlil je Hospodin po vší zemi.

10 Titoť jsou rodové Semovi: Sem, když byl ve stu letech, zplodil Arfaxada ve dvou letech po potopě.

11 A byl živ Sem po zplození Arfaxada pět set let; a plodil syny a dcery.

12 Arfaxad pak živ byl pět a třidceti let, a zplodil Sále.

13 A po zplození Sále živ byl Arfaxad čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.

14 Sále také živ byl třidceti let, a zplodil Hebera.

15 A živ byl Sále po zplození Hebera čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.

16 Živ pak byl Heber čtyři a třidceti let, a zplodil Pelega.

17 A živ byl Heber po zplození Pelega čtyři sta a třidceti let; a plodil syny a dcery.

18 Peleg pak živ byl třidceti let, a zplodil Réhu.

19 A živ byl Peleg po zplození Réhu dvě stě a devět let; a plodil syny a dcery.

20 Réhu také živ byl třidceti a dvě létě, a zplodil Sáruga.

21 A po zplození Sáruga živ byl Réhu dvě stě a sedm let; a plodil syny a dcery.

22 Živ pak byl Sárug třidceti let, a zplodil Náchora.

23 A byl živ Sárug po zplození Náchora dvě stě let; a plodil syny a dcery.

24 Náchor pak živ byl dvadceti a devět let, a zplodil Táre.

25 A živ byl Náchor po zplození Táre sto a devatenácte let; a plodil syny a dcery.

26 Živ pak byl Táre sedmdesáte let, a zplodil Abrama, Náchora a Hárana.

27 Tito jsou pak rodové Táre: Táre zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota.

28 Umřel pak Háran prvé než Táre otec jeho v zemi narození svého, totiž v Ur Kaldejských.

29 I zpojímali sobě ženy Abram a Náchor; jméno ženy Abramovy Sarai, a jméno ženy Náchorovy Melcha, dcera Háranova, kterýž byl otec Melchy a Jeschy.

30 Byla pak Sarai neplodná, a neměla dětí.

31 I vzal Táre Abrama syna svého, a Lota syna Háranova, vnuka svého, a Sarai nevěstu svou, ženu Abrama syna svého, a vyšli spolu z Ur Kaldejských, aby se brali do země Kananejské, a přišli až do Cháran, a bydlili tam.

32 A byli dnové Táre dvě stě a pět let; i umřel Táre v Cháran.

   

Aus Swedenborgs Werken

 

Arcana Coelestia #3364

studieren Sie diesen Abschnitt

  
/ 10837  
  

3364. And there was a famine in the land, besides the former famine that was in the days of Abraham. That this signifies a lack of the knowledges of faith, is evident from the signification of “famine,” as being a lack of knowledges (n. 1460). That it is a lack of the knowledges of faith, is evident from what presently follows, that is, from the representation of Abimelech, and from the signification of “Gerar,” as being that which is of faith. The “famine” in the days of Abraham, mentioned in the twelfth chapter (verse 10), and explained above (n. 1460), denoted a lack of the knowledges which are of the natural man; but the “famine” here spoken of denotes a lack of the knowledges which are of the rational man; and therefore it is said that “there was a famine in the land, besides the former famine that was in the days of Abraham.” In the internal sense the subject here treated of is the Lord, in that from His Divine are all the doctrinal things of faith; for there is no doctrinal thing, nor the smallest part of one, that is not from the Lord, because the Lord is doctrine itself. Hence it is that the Lord is called the “Word,” because the “Word” is doctrine; but as everything that is in the Lord is Divine, and the Divine cannot be comprehended by any created being, therefore insofar as they appear before created beings, the doctrinal things that are from the Lord are not truths purely Divine, but are appearances of truth; nevertheless within such appearances there are truths Divine; and because they have these truths within them, the appearances also are called truths; and these are now treated of in this chapter.

  
/ 10837  
  

Thanks to the Swedenborg Foundation for the permission to use this translation.