Bible

 

Jóel 3

Studie

   

1 Nebo aj, v těch dnech a v ten čas, když zase přivedu zajatý lid Judský a Jeruzalémský,

2 Shromáždím také všecky národy, a svedu je do údolí Jozafat, abych se tam soudil s nimi o lid svůj a dědictví své, Izraele, jejž rozptýlili mezi pohany a zemi mou rozdělili.

3 Také o lid můj metali los, a dávali mládence za nevěstku, mladice pak prodávali za víno, aby pili.

4 Anobrž, co vy máte proti mně, ó Tyrští a Sidonští, i všecky končiny Filistinské? Zdaliž se mi odplacujete? Jestliže mi se odplacujete, snadněť a vnáhleť i já obrátím odplatu vaši na hlavu vaši,

5 Kteříž stříbro mé i zlato mé béřete, a klénoty mé výborné vnášíte do chrámů svých,

6 A syny Judské i syny Jeruzalémské prodáváte synům Javanovým, aby je pryč zavodili od pomezí jejich.

7 Aj, já vzbudím je z toho místa, kamž jste je prodali, a obrátím odplatu vaši na hlavu vaši.

8 Prodám zajisté syny i dcery vaše v moc synů Judských, i prodadí je Sabejským, do národu dalekého; neboť jest Hospodin mluvil.

9 Provolejte to mezi národy, vyhlaste boj, probuďte reků, nechť přitáhnou, a dadí se najíti všickni muži váleční.

10 Skujte motyky své v meče, a srpy své v oštípy; ten, kterýž jest mdlý, nechť řekne: Udatný jsem.

11 Shromažďte se a přitáhněte všickni národové okolní, a shlukněte se; způsobiž to, ať tam sstoupí, ó Hospodine, rekové tvoji.

12 Probudíť se a přitáhnou národové ti do údolé Jozafat; nebo tam se posadím, abych soudil všecky ty národy okolní.

13 Přičiňte srp, nebo uzralo obilé; poďte, sstupte, nebo plný jest pres, oplývají kádě; mnohá zajisté jest zlost jejich.

14 Ale více hromad, hromad v údolí posekání; nebo blízký jest den Hospodinův, v údolí posekání.

15 Slunce a měsíc zatmí se, a hvězdy potratí blesk svůj.

16 A Hospodin řváti bude z Siona, a z Jeruzaléma vydá hlas svůj, tak že se třásti budou nebesa i země; nebo Hospodin jest útočiště lidu svého, a síla synů Izraelských.

17 I zvíte, že já Hospodin jsem Bohem vaším, kterýž bydlím na Sionu, hoře svatosti své, a tak Jeruzalém bude svatý, a cizí nepůjdou přes něj více.

18 I stane se v ten čas, že hory dštíti budou mstem, a pahrbkové oplývati mlékem, a všickni potokové Judští budou plní vody, a studnice z domu Hospodinova vyjde, kteráž zapojí údolé Setim.

19 Egypt na zpuštění přijde, a země Idumejská hrozně zpuštěna bude pro násilí synům Judským činěné; nebo vylévali krev nevinnou v zemi jejich.

20 Juda pak na věky trvati bude, a Jeruzalém od národu do pronárodu.

21 A očistím ty, jejichž jsem krve neočistil; nebo Hospodin přebývá na Sionu.

   

Komentář

 

Wilderness

  

'Wilderness' signifies something with little life in it, as described in the internal sense in Luke 1:80 'Wilderness' signifies somewhere there is no good because there is no truth. 'Wilderness,' as in Jeremiah 23:10, signifies the Word when it is adulterated.

(Odkazy: Arcana Coelestia 1927)


Ze Swedenborgových děl

 

Tajemství nebe # 756

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

756. Slova provalily se všechny prameny obrovské propastné tůně zobrazují vrchol pokušení týkajících se vůle. To je zřejmé z toho, co bylo již dříve řečeno o pokušeních – že jsou jich dva druhy, jeden se týká rozumu a druhý vůle. Pokušení úmyslů vůle jsou vzhledem k pokušením rozumu poměrně tvrdá. To je zřejmé i z toho, že až dosud se pojednávalo o pokušeních rozumu. Dále je to také patrné z významu slova propastné, které zobrazuje hříšné touhy a z nich pramenící nepravdy, což bylo uvedeno dříve (viz č. 18) a z následujících citátů z Písma:

Ezechiel 26:19:

Neboť toto praví Panovník Hospodin: Až tě učiním městem v troskách jako města, která nebyla obydlena, až na tebe vyvedu hlubinu a přikryjí tě mnohé vody…“

Zde výraz hlubina a mnohé vody znamenají maximum pokušení.

Dále Jonáš 2:6:

Voda mě obstoupila až k duši, obklopila mě hlubina…

Zde opět hlubina a vody znamenají vrchol pokušení.

Dále žalm 42:8:

Hlubina volá na hlubinu za zvuku tvých přívalů, převalily se přese mě všechny tvé příboje a tvá vlnobití.

Zde hlubina zase jasně znamená vrchol pokušení.

Žalm 106:9-11:

Obořil se na Rákosové moře a vyschlo. Vedl je vodními hlubinami jako pustinou. Zachránil je z rukou toho, kdo je nenáviděl, vykoupil je z ruky nepřítele. Jejich protivníky přikryla voda, nezbyl z nich ani jeden.

Zde hlubina zobrazuje pokušení na poušti.

II. Ve starých dobách bylo hlubinou myšleno peklo. Mylné představy a sebeklamy byly připodobňovány k vodám a řekám a také ke kouři, který z hlubiny vychází. Peklo některých lidí tak vypadá – jako hlubiny a jako moře, což bude díky Boží milosti popsáno později (viz č. 8099). Z těchto pekel přicházejí zlí duchové, kteří jsou odpovědní za vypleňování a za pokoušení lidí. Mylné představy, jimiž tito duchové naplňují člověka, a hříšné tužby, které u člověka rozdmýchávají, jsou jako záplava a jako výpary pocházející z pekla. Jak už bylo řečeno dříve (viz č. 50 a 687), člověk je spojen s peklem prostřednictvím zlých duchů a s nebem prostřednictvím andělů. Toto je právě symbolizováno slovy provalily se všechny prameny obrovské propastné tůně. V citátu od Ezechiela 31:15 je patrné, že peklo je nazváno hlubina a to špatné, co z pekla vychází, je zobrazeno řekami a hojnými vodami:

Toto praví Panovník Hospodin: V den, kdy sestoupil do podsvětí, dal jsem popud k truchlení, zakryl jsem nad ním hlubinu, zadržel jsem její řeky a hojné vody byly zastaveny.

Peklo je také nazýváno hlubinou ve Zjevení Janově (9:1,2,11, 11:7, 17:8, 20:1,3).

  
/ 10837  
  

Přeložil: rev. Mgr. Pavel Heger Jazyková úprava: Mgr. Květoslava Hegrová; Návrh a zpracování obálky: dr. Jan Buchta, Vydáno vlastním nákladem r. 2017 ISBN 978-80-270-1572-6