573. Výrokem Hospodin řekl:

„Můj Duch se s lidstvem nebude navždy přít“ je myšleno, že lidé nebudou již déle vedeni. Lidé se totiž stali takovými, jací jsou zde popsáni, tím způsobem, že propojili náboženské pravdy se svými vlastními žádostmi, a to do té míry, že už jim nebylo možno ukázat, jakých chyb se dopouštějí neboli že už nebyli schopni poznat, co je špatné. Všechna schopnost těchto lidí vyciťovat pravdu a dobro byla zničena kvůli jejich sebeklamům, protože jediné věci, o kterých věřili, že jsou pravdivé, byly ty, které byly v souladu s jejich hříšnými žádostmi.

V dalším textu se dozvíme, že po potopě se člověk církve změnil, a to tak, že místo vyciťování mu bylo dáno svědomí, pomocí něhož mohl být napraven. Výrok kárán duchem Hospodina proto představuje vnitřní hlas, t.j. vyciťování nebo svědomí. Duch Hospodina symbolizuje „vplývání“ neboli vtékání vlivu či informace o tom, co je pravdivé a co je dobré, což vidíme také u Izajáše 57:16:

„Nechci vést spory navěky, nebudu trvale rozlícen, jinak by přede mnou každý duch zemdlel; vždyť vše, co dýchá, jsem učinil sám.“