946. Mluvil jsem s několika duchy o skutečnosti, že na zemi pravděpodobně málokdo věří v existenci tolika úžasných věcí na onom světě. Lidé nemají pojem o životě po smrti, až na mlhavou obecnou představu, v níž se utvrdili proto, že svýma očima nevidí žádného ducha ani duši. Dokonce i učenci – ačkoli potvrzují existenci ducha i duše – lpějí na nejrůznějších složitých termínech, které pochopení těchto jevů spíše zamlžují nebo dokonce znemožňují. Z těchto důvodů a také proto, že se tito učenci soustředí na sebe a na materiální svět a jenom zřídka myslí na obecné dobro a na nebe, věří v duchovní skutečnosti ještě méně než smyslově orientovaní lidé. Duchové, s nimiž jsem mluvil, se divili, že lidé mohou být takoví, přestože vědí, že v přírodě je tolik podivuhodností, které ještě ani nejsou dobře prozkoumány. Jako příklad můžeme uvést vnitřní ucho, o němž může být napsána celá kniha plná neuvěřitelných faktů a každý jim věří. Je-li však řečeno něco o duchovním světě, v němž je původ všeho, co je v přírodě, téměř nikdo tomu nevěří, a to proto, že duchovní svět nikdo nevidí.

“The eyes are the windows of the soul.” That's a sentiment with roots somewhere in murky antiquity, but one that has become hopelessly cliché because it is both poetic and obviously true. We feel that if we can look in someone's eyes, we can truly know what they are inside. And it's not just the eyes; really it is the face as a whole that conveys this. As Swedenborg puts it, the face is “man's spiritual world presented in his natural world” (Heaven and Hell, No. 91). Our faces reveal our interior thoughts and feelings in myriad ways, which is why psychologists, poker players and criminal investigators spend so much time studying them. It makes sense, then, that people's faces in the Bible represent their interiors, the thoughts, loves and desires they hold most deeply. We turn our faces to the ground to show humility when we bow in worship; we turn them to the mountains when seeking inspiration; we turn them toward our enemies when we are ready to battle temptation. When things are hard, we need to “face facts,” or accept them internally. When the topic is the Lord's face, it represents the Lord's interiors, which are perfect love and perfect mercy. And when people turn away from the Lord and refuse his love, it is described as the Lord “hiding his face.”

(Odkazy: Heaven and Hell 91)