150. Stav člověka, když spoléhá na své vlastní Já neboli když předpokládá, že žije na základě svých vlastních sil, je přirovnáván k hlubokému spánku a skutečně byl tak lidmi z Nejstarší církve nazýván. V Písmu je řečeno u Izajáše 29:10:

„… Hospodin na vás vylil ducha hlubokého spánku,… “

u Jeremiáše 51:39: „… usnou věčným spánkem a neprobudí se… “

Ve světě duchů bylo ukázáno, že člověkovo Já je samo o sobě mrtvé a že nikdo není zdrojem svého života. Zlí duchové, kteří milují jenom svoje Já a trvají na tom, že jejich život má zdroj v nich samotných, byli na základě zkušeností přesvědčeni a přinuceni uznat, že život nepochází z nich samotných. Mnoho let mi bylo speciálním způsobem umožněno zkoumat, jak je to s člověkovým vlastním Já. Pán mi dal schopnost jasně vycítit, že ani jediná moje myšlenka nemá původ ve mně. Vnímal jsem velmi zřetelně, že každý detail mých myšlenek přichází zvenku a někdy jsem dokonce viděl, odkud a jak přichází. Lidé, kteří předpokládají, že jejich život má zdroj v nich samotných, se velice mýlí. Přesvědčením, že sami jsou zdrojem svého života, si přisvojují všechno možné zlo a nepravdu jako svoje vlastní. To by nikdy neudělali, kdyby věřili tomu, co je skutečností - a to, že život dostáváme od Pána.