Bible

 

Genesis 7

Studie

   

1 Potom řekl Hospodin k Noé: Vejdiž ty i všecka čeled tvá do korábu; nebo jsem tě viděl spravedlivého před sebou v národu tomto.

2 Ze všech hovad čistých vezmeš sobě sedmero a sedmero, samce a samici jeho, ale z hovad nečistých dvé a dvé, samce a samici jeho.

3 Z ptactva také nebeského sedmero a sedmero, samce a samici, aby živé zachováno bylo símě na vší zemi.

4 Nebo po dnech ještě sedmi já dštíti budu na zemi za čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí; a vyhladím se svrchku země všelikou podstatu, kterouž jsem učinil.

5 Tedy učinil Noé všecko tak, jakž mu přikázal Hospodin.

6 (Byl pak Noé v šesti stech letech, když ta potopa přišla na zemi.)

7 A protož přišel Noé a synové jeho, i žena jeho, i ženy synů jeho s ním k korábu, pro vody potopy.

8 Z hovad také čistých i z hovad nečistých, i z ptactva a ze všeho, což se hýbe na zemi,

9 Po dvém vešli k Noé do korábu, samec a samice, tak jakž byl rozkázal Bůh Noé.

10 Stalo se pak po sedmi dnech, že vody potopy přišly na zemi.

11 Léta šestistého věku Noé, druhého měsíce, sedmnáctého dne téhož měsíce, v ten den protrženy jsou všecky studnice propasti veliké, a průduchové nebeští otevříni jsou.

12 I byl příval na zemi čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí.

13 Toho dne všel Noé, Sem a Cham i Jáfet, synové Noé, žena Noé, a tři ženy synů jeho s ním do korábu.

14 Oni i všeliký živočich podlé pokolení svého, i všeliké hovado podlé pokolení svého, a všeliký zeměplaz, kterýž se hýbe na zemi, podlé pokolení svého, i všeliké ptactvo vedlé pokolení svého, všelijací ptáci, všecko, což křídla má,

15 Vešli k Noé do korábu, po dvém ze všelikého těla, v němž byl duch života.

16 A což jich vešlo, samec a samice ze všelikého těla vešli, tak jakž byl přikázal jemu Bůh, a zavřel Hospodin po něm.

17 A když byla potopa za čtyřidceti dnů na zemi, tedy rozmnoženy jsou vody, až i vyzdvihly koráb, a vznesly jej od země.

18 Nebo zmohly se vody a rozmnoženy jsou velmi nad zemí, i zplýval koráb na vodách.

19 A tak náramně rozmohly se vody nad zemí, že přikryty jsou všecky hory nejvyšší, kteréž byly pode vším nebem.

20 Patnácte loktů zvýší rozmohly se vody, když přikryty jsou hory.

21 I umřelo všeliké tělo, kteréž se hýbe na zemi, tak z ptactva, jako z hovad a živočichů, i všelikého hmyzu, kterýž se plazí po zemi, i každého člověka.

22 Všecko, což mělo dýchání ducha života v chřípích svých, ze všeho, což bylo na suše, pomřelo.

23 A tak vyhladil Bůh všelikou podstatu, kteráž byla na tváři země, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, a až do ptactva nebeského, vyhlazeno jest, pravím, z země; a zůstal toliko Noé, a kteříž s ním byli v korábu.

24 I trvaly vody nad zemí za sto a padesáte dnů.

   

Ze Swedenborgových děl

 

Tajemství nebe # 892

Prostudujte si tuto pasáž

  
/ 10837  
  

892. Jestliže je člověk znovuzrozen, poprvé vstoupí do stavu svobody, zatímco předtím byl ve stavu otroctví. O otroctví jde tehdy, jestliže zlá přání a nepravdy převládají, o svobodu jde, když převládá dobro a pravda. Jakmile je člověk ve stavu otroctví, nevnímá, v jaké situaci se nalézá, to vnímá pouze tehdy, když je ve stavu svobody. Jestliže je člověk ve stavu otroctví, což je tehdy, když zlá přání a nepravdy mají převahu, představuje si, že je ve stavu svobody. Je to však velký omyl, protože ve stavu otroctví je člověk unášen potěšeními svých náklonností, které pramení v jeho zlých tužbách a jejich radostech. A protože je unášen těmito potěšeními, zdá se mu, že je svobodným člověkem. Jakmile člověk něco miluje a nechá se touto láskou vést, představuje si, že je svobodný. Jsou to však ďábelští duchové, v jejichž společnosti a jakoby dravém proudu je chycen a ten ho vleče s sebou. Tento člověk si představuje, že je absolutně svobodný, ba dokonce věří, že kdyby byl o tento stav připraven, byl by nucen žít velice bídným způsobem života, jako by vlastně skoro ani nežil. Tomu věří nejenom proto, že nezná žádný jiný způsob života, ale také proto, že se domnívá, že do nebe se dostane pouze ten, kdo má mnoho těžkostí a trápení, je chudý a nedostává se mu žádných potěšení. To ovšem není pravda, jak jsem se prostřednictvím mnoha zkušeností přesvědčil. O tom budu díky Boží milosti psát později.

II. Nikdo nevstoupí do stavu svobody, dokud u něho nezačal proces znovuzrození a dokud není veden Pánem prostřednictvím lásky k dobru a pravdě. Jakmile člověk vstoupí do tohoto stavu, je poprvé schopen poznat a vnímat, co je ve skutečnosti svoboda, protože nyní pozná a vnímá, co je život, jaké je pravé potěšení ze života a co je štěstí. Do té doby neví, co je dobro a někdy se ukáže, že to, co nazýval největším dobrem, je ve skutečnosti největší zlo. Jestliže lidé, kteří jsou ve stavu svobody, jež obdrželi od Pána, vidí život vedený zlými přáními a nepravdami, a ještě více ti, kteří s takovým životem mají nějaké zkušenosti, jsou zděšeni jako lidé, kteří spatří otevřené peklo. Protože však většina lidí vůbec neví, co je život ve svobodě, řekneme si o něm ve stručnosti pár slov:

Život ve svobodě či svoboda sama znamená, že je člověk veden výhradně Pánem. Uvěřit, že v tomto způsobu života spočívá pravá svoboda, brání člověku nejrůznější překážky. Jednou překážkou je skutečnost, že lidé procházejí pokušeními, a to proto, aby se osvobodili od nadvlády ďábelských duchů. Další překážkou je, že tito lidé neznají žádná potěšení ani žádné dobro kromě těch, jež mají svůj původ v sebelásce a v lásce ke světu. Další překážkou je fakt, že si vytvořili nesprávnou představu o tom, jaký je život v nebi. Důsledkem toho jsou méně schopni se učit na základě vysvětlování než ze zkušenosti. Díky Boží milosti bude o těchto zkušenostech více v č. 28702893.

  
/ 10837  
  

Přeložil: rev. Mgr. Pavel Heger Jazyková úprava: Mgr. Květoslava Hegrová; Návrh a zpracování obálky: dr. Jan Buchta, Vydáno vlastním nákladem r. 2017 ISBN 978-80-270-1572-6