93. Stav nebeského člověka, který je obdařen pokojem a mírem (což je zobrazeno deštěm a párou, jak již bylo řečeno) a který je osvobozen ze služby zlu a nepravdě, je Pánem popsán u Ezechiela:

„Uzavřu s nimi smlouvu pokoje a odstraním ze země dravou zvěř, takže i na poušti budou moci bezpečně sídlit a spát v divočině. Obdařím je i okolí svého pahorku požehnáním a v pravý čas sešlu vydatný déšť; budou to deště požehnání. Polní stromoví vydá své ovoce, země vydá svou úrodu a budou na své roli v bezpečí. I poznají, že já jsem Hospodin, až rozlámu břevno jejich jha a vysvobodím je z rukou těch, kteří je zotročují… Budete mými ovcemi, ovcemi, které já pasu, vy lidé, a já vám budu Bohem… “ (Ezechiel 34:25-27, 31)

A že se to stane třetího dne, což v Písmu znamená totéž jako sedmého, prohlašuje Ozeáš:

„Po dvou dnech nám vrátí život, třetího dne nám dá povstat a my před ním budeme žít. Poznávejme Hospodina, usilujme ho poznat. Jako jitřenka, tak jistě on vyjde. Přijde k nám jako přívaly dešťů a jako jarní déšť, jenž svlažuje zemi.“ (Ozeáš 6:2-3)

Tento vnitřní stav nebeského člověka je přirovnán k tomu, co raší na poli - jak říká Ezechiel, když mluví o Staré církvi:\n\n„Dal jsem ti růst jako tomu, co raší na poli, vyrostla jsi a jsi velká a přišla´s k největší ozdobě.“ (Ezechiel 16:7, kombinace ekumenického překladu s Biblí kralickou)

Také je stav nebeského člověka přirovnáván k:

„… výhonku ze sadby Pána, dílo rukou Hospodina Boha…“ (Izajáš 60:2 -Swedenborgův překlad)