290. Z toho, co bylo až dosud uvedeno, vyplývá, že církev byla nazvána matkou všech živých proto, že měla víru v Pána, který je Život sám. Existuje pouze jediný zdroj života, z něhož všechny ostatní bytosti přijímají život (viz č. 2). Každý život, který je opravdovým životem, má svůj původ ve víře v Pána, jenž je Život sám (viz č. 30). A každá víra, v níž je život, musí pocházet od Pána, tudíž v ní musí být Pán Sám (viz č. 41).

Z toho důvodu Písmo popisuje Pána jako jedinou živou bytost a nazývá Ho Hospodinem, který žije (Jeremiáš 5:2; 12:16; 16:14-15; 23:7. Ezechiel 5:11), Jediným, kdo žije do věčnosti (Zjevení Janovo 4:10; 5:14 - překlad Bible kralická a 10; 6), zřídlem života (žalmu 36:9 - překlad Miloše Pavlíka), pramenem živých vod. Nebe, které žije z Něho, je nazváno zemí živých (Izajáš 38:11, Ezechiel 26:20; 32:23, 24, 25, 26, 27, 32, žalmy 27:13; 52:7; 142:6). Lidé, kteří věří v Pána, jsou nazýváni živými (žalmu 66:9); o těch, kteří věří, je řečeno, že jsou v knize života či v knize živých (žalmu 69:28, Zjevení Janovo 13:8). Proto o těch, kteří přijmou víru v Pána, je řečeno, že jim bude vrácen život (Ozeáš 6:2, žalm 85:7). Na druhé straně ti, kdo nemají víru, jsou nazýváni mrtvými (Izajáš 26:14), což jsou lidé plní sebelásky, kteří neobživnou nebo nevstanou znovu. Bývají také označováni jako zabití (Ezechiel 32:23-26; 28-31). Jsou též Pánem zváni mrtví a ti, kteří umřou (Jan 5:25; 8:21, 24, 51-52). Peklo bývá také pojmenováno slovem smrt (Izajáš 25:8; 28:15).

In Genesis 14:1, kings signify apparent goods and truths having the upper hand. In the next verse, they stand for the dominant evils and falsities against which the Lord fought as he passed He grew up on Earth.

In Genesis 14:3, we see that these evils and falsities were unclean; and in Genesis 14:4, that they burst forth later. (Arcana Coelestia 1661-1664).

In Genesis 14:14-15, this signifies that the Lord gained victory over them the evils represented earlier in the chapter. (Arcana Coelestia 1711-1715)

In Isaiah 33:17, a king signifies seeing genuine truth. (Apocalypse Explained 304[31])

In Revelation 9:11, a king signifies one who is in truth from an affection for what is good, and abstractly that truth itself -- here, in the opposite sense. (Apocalypse Revealed 440)