689. Proto je rovnováha všech a všeho i každé jednotlivosti – nebeské, duchovní nebo přírodní – daná tak, že nikdo není schopen myslet, cítit nebo jednat odděleně od mnoha dalších lidí, i když se každý domnívá, že tak činí nezávisle a naprosto svobodně. Podobně neexistuje nic, co by nebylo vyváženo svým protikladem, a věci, které jsou protikladné, jsou vyváženy těmi, které jsou přechodnými. Výsledkem je, že jednotlivec sám o sobě a mnozí společně žijí v nejdokonalejší rovnováze. Proto nikoho nemůže postihnout žádné zlo, aniž by bylo okamžitě vyváženo. A když převažuje zlo, je v takovém případě zlo – nebo ten, kdo zlo páchá – korigováno zákonem rovnováhy jakoby samo od sebe ale pouze proto, aby z toho vzešlo dobro. Nebeský řád má takovouto podobu, a tedy rovnováhu a tento řád utvořil, uspořádal a navždy zachová samotný Pán.