Tajemství nebe # 7642
Tento překlad zatím obsahuje pasáže až po #946. Pravděpodobně se na něm ještě pracuje. Pokud stisknete šipku doleva, najdete toto poslední přeložené číslo.
Tajemství nebe # 300
300. Co se týče prvního tajemství, že Hospodinem Bohem je myšlen Pán a zároveň nebe, je potřeba si všimnout, že v Písmu je - vždy z nějakého skrytého důvodu - Pán někdy nazýván pouze „Hospodin“, jindy „Hospodin Bůh“, jindy chvíli „Hospodin“ a chvíli „Bůh“, jindy „Pán“, někdy „Bůh Izraele“ atd.
V první kapitole Genesis je řečeno:
„Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby.“ Je použito pouze slovo „Bůh“ a „Hospodinem Bohem“ není zván až do další kapitoly Genesis, kde se pojednává o nebeském člověku. Nazývá se „Hospodinem“ (překlady užívají též výraz „Jahve“ či „Jehova“) proto, že On Sám existuje nebo žije, a to ze své vlastní podstaty. (Pozn. překl.: Jeho jméno - v originále JHVH - je odvozeno od hebrejského slovesa s významem „být“.) „Bohem“ se nazývá proto, že je všemohoucí. Toto Jeho jméno v hebrejštině souvisí se slovem vyjadřujícím moc, což je patrné v Písmu, kde se toto rozlišování vyskytuje (Izajáš 49:25; 55:7, žalmu 18:3, 29, 31, 32, 31:15, 38:16).
Na základě toho byl každý anděl nebo duch, který mluvil k lidem na zemi a o kterém se předpokládalo, že má nějakou moc, nazýván „bohem“, jak je zřejmé ze žalmu 82:1:
„V shromáždění bohů postavil se Bůh, vykoná soud mezi bohy.“
A také v žalmu 89:7:
„Vždyť kdo v oblacích se může Hospodinu rovnat? Kdo z Božích synů se podobá Hospodinu?“
Dále v žalmu 136:2, 3:
„Chválu vzdejte Bohu bohů, jeho milosrdenství je věčné. Chválu vzdejte Pánu pánů, jeho milosrdenství je věčné.“
Také lidé jako bytosti, kterým byly svěřeny určité schopnosti, jsou nazýváni bohy - např. v žalmu 82:6 a v Janovi 10:34-35. O Mojžíšovi je též řečeno, že byl pro faraona bohem (2. Mojžíšova 7:1). Z toho důvodu je slovo „Bůh“ v hebrejštině v množném čísle - „Elohim“. „Hospodinem Bohem“ je však v Písmu myšlen pouze Pán Sám, jelikož je jenom jeden Bůh.
Andělé sami od sebe nemají žádnou moc, ale mají ji výhradně od Pána, což uznávají. Kdekoli se však něco děje prostřednictvím nebo s pomocí andělů, jako např. v 1. kapitole Genesis, mluví se o Bohu v množném čísle. Zde ve 3. kapitole, protože nebeský člověk nemohl být srovnáván s Pánem, ale jenom s anděly, je řečeno:
„teď je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé“, což znamená, že je rozumný a moudrý.
