9
Kterýž očerstvuje zemdleného proti silnému, tak že zemdlený do pevnosti vchází.
925. I ucítil Hospodin příjemnou vůni pokoje znamená, že taková bohoslužba byla Pánu příjemná. Je to tedy bohoslužba mající svůj původ v účinné lásce k bližnímu a ve víře, jež z této lásky pochází. Tato bohoslužba je zobrazena obětí zápalnou, jak bylo vysvětleno v předešlém verši. Na různých místech Písma je řečeno, že Pán ucítil příjemnou vůni pokoje, obzvláště ze zápalných obětí, a kdekoli se tato zmínka objeví, je tím myšleno něco příjemného nebo přijatelného. Pasáže popisující Pána čichajícího vůni pokoje ze zápalných obětí viz např. Exodus 29:18,25,41, Leviticus 1:9,13,17 a 23:13,18, Numeri 28:6,8,13 a 29:2,6,8,13,36 a také z ostatních obětí viz Leviticus 2:2,9,6,14 a 8:21,28, Numeri 15:3,7,13. Oba typy obětí jsou také nazývány „ohňovými oběťmi, které sloužily jako vůně pokoje pro Hospodina“, což znamená, že jejich původ je v lásce a v účinné lásce k bližnímu. Jestliže je ve Slově Božím v souvislosti s Pánem a bohoslužbou zmíněn oheň nebo něco, co je konáno ohněm, je tím symbolizována láska. Totéž platí pro chléb, a proto je reprezentativní bohoslužba užívající zápalné a jiné oběti nazývána pokrmem ohnivé oběti připraveným pro libou vůni (dle Swedenborga chléb ohněm připravený pro vůni pokoje).(Leviticus 3:11,16).
II. Vůně zobrazuje to, co je příjemné a příznivé, a to proto, že dobro vznikající z účinné lásky k bližnímu a pravda víry mající svůj původ v účinné lásce k bližnímu korespondují s příjemnými vůněmi. Z toho důvodu vůně v Židovské církvi také symbolizovala něco příjemného, co bylo připisováno Hospodinu čili Pánu.
Vlastnostem a podstatě korespondencí neboli souvztažností můžeme porozumět na základě sfér v nebi, které obklopují duchy a anděly. Tyto sféry jsou sférami lásky a víry a jsou zřetelně vnímány. Jsou takové, že když se dobrý duch nebo anděl či skupina duchů nebo andělů přiblíží, je – jestliže to Pán uzná za vhodné – možno ihned vnímat, jaký je tento duch, anděl nebo společnost ve vztahu k lásce či víře. Tuto sféru je možné vycítit i na dálku, ale zblízka je vnímání těchto kvalit intenzivnější. Zní to sice neuvěřitelně, ale je to pravda. Takovým způsobem se komunikuje v příštím životě a takové je tam vyciťování. Proto – jestliže to Pán uzná za vhodné – není v duchovním světě potřeba zabývat se zkoumáním, jaká je nějaká duše či duch co do svého nitra, protože to je možno okamžitě poznat, když se přiblíží. S těmito sférami korespondují na světě sféry vůní. Že taková korespondence existuje, je zřejmé ze skutečnosti, že – jestliže to Pán uzná za vhodné – sféry lásky a víry se ve světě duchů projevují příjemnými vůněmi, které může každý zřetelně vnímat.
III. Z uvedeného je zřejmé, z jakého důvodu vůně pokoje označuje něco, co je příjemné, proč je v Židovské církvi užívána jako symbol a je připisována Hospodinu neboli Pánu. Vůně pokoje je vůní klidu a míru. Tento pokoj v sobě zahrnuje každý jednotlivý rys Božího království, protože stavem království Pána je stav pokoje. Všechny stavy štěstí, které mají svůj původ v lásce k Pánu a ve víře v Něho, se projevují stavy klidu a míru.
To, co nyní bylo uvedeno, ukazuje nejenom jaký význam mají zobrazení, ale také proč Židovská církev měla oltář na pálení kadidla, který byl umístěn před oponou a slitovnicí, a také proč se obětovalo kadidlo a proč bylo v kadidle a též v olejích na pomazání obsaženo tolik vonných látek. Ukazuje to, co vůně pokoje, kadidlo a vonné látky zobrazují v Písmu – zejména nebeské skutečnosti lásky a duchovní skutečnosti víry pocházející z lásky. Obecně kadidlo a vonné látky zobrazují všechno, co je příjemné a má svůj původ v lásce a víře.
IV. Jako u Ezechiela 20:40-41:
Neboť na mé svaté hoře, vysoko na izraelské hoře, je výrok Panovníka Hospodina, tam mi budou sloužit, celý dům izraelský, každý v zemi. Tam v nich najdu zalíbení a tam budu vyhledávat vaše dary pozdvihování a prvotinu vašich darů ze všech vašich svatých věcí. Najdu ve vás zalíbení pro příjemnou vůni, ... (Český studijní překlad)
Zde se vůně pokoje vztahuje k zápalným obětem a darům, tj. k bohoslužbě pocházející z účinné lásky k bližnímu a z víry od této lásky odvozené. To je zobrazeno zápalnou obětí a dary a vůně zobrazuje, že je tato oběť přijatelná.
Nenávidím, zavrhl jsem vaše slavnosti, aniž chci přivonět k vašim svátečním sejitím; vždyť když mi vznášíte vzestupné oběti a své oběti darů, nemám blahovůle, ... (Studijní překlad Miloše Pavlíka)
Zde vůně zobrazuje to, co je příjemné.
O tom, jak Izák žehná Jákobovi místo Ezauovi, říká Genesis 27:27:
Přistoupil tedy a políbil ho. Když Izák ucítil vůni jeho šatu, požehnal mu slovy: „Hle, vůně mého syna jako vůně pole, jemuž žehná Hospodin.
Vůně jeho šatu zobrazuje přírodní neboli pozemské dobro a pravdu, jež jsou příjemnými proto, že jsou v souladu s nebeským a duchovním dobrem a pravdou. Jejich příjemnost je popsána jako vůně pole.
40
Nebo na hoře mé svaté, na hoře vysoké Izraelské, dí Panovník Hospodin, tam mi sloužiti budou všecken dům Izraelský, což jich koli bude v té zemi. Tam je laskavě přijmu, a tam vyhledávati budu od vás obětí vzhůru pozdvižení i prvotin darů vašich, se všemi svatými věcmi vašimi.
41
S vůní libou laskavě vás přijmu, když vás vyvedu z národů, a shromáždím vás z těch zemí, do nichž jste rozptýleni byli, a tak posvěcen budu v vás před očima těch národů.