Farizeové byli sektou židovské církve v době Nového zákona. Název pochází z kořene, který znamená "oddělený", a zřejmě si jej sami zvolili, aby naznačili, že věří v přísné dodržování židovského zákona, jak je vyjádřen v Mojžíšových knihách, což je odlišovalo od většiny ostatních současných Židů. Z Ježíšových slov vyplývá, že toto oddělování degradovalo na samolibé přesvědčení, že jsou lepší než ostatní a že přísné dodržování litery zákona je důležitější než jakákoli myšlenka na ducha zákona nebo na lásku k bližnímu.
(Референци: Božská Prozřetelnost 231 [4]; Vysvětlená Apokalypsa 746 [17], 939 [2])
