590. Skutečnost, že lítost se vztahuje k moudrosti a že trápení se v srdci se vztahuje k lásce, nemůže být na úrovni lidského chápání vysvětlena srozumitelně. Může to být pouze vysvětleno v souladu se zkušenostmi člověka, tj. pomocí zdánlivostí. Každá představa obsahuje něco z porozumění a něco z lásky. Jakákoli myšlenka, která neobsahuje nic z vůle neboli lásky člověka, není myšlenkou v pravém slova smyslu, protože bez lásky nemůžeme vůbec myslet. Je to určitý druh manželství, neboli spojení, mezi myšlením a chtěním, které je věčné a nezrušitelné. Spočívá v tom, že k myšlenkám člověka lne to, co je ve vůli člověka neboli to, co souvisí s jeho láskou.
Na základě těchto zkušeností si člověk dokáže udělat jakousi představu o tom, co je podstatou Božího milosrdenství - že je to moudrost a láska. Proto jsou v knihách proroků, obzvláště u Izajáše, téměř vždy uvedeny dva výrazy týkající se určité záležitosti - jeden se týká duchovní úrovně a druhý nebeské. Duchovní stránkou Božího milosrdenství je moudrost a nebeskou stránkou je láska.
