[ÚVODNÍ POZNÁMKA AUTORA]

Tajemství nebe - věci v Písmu svatém neboli v Pánově slově, které byly odhaleny - stojí ve výkladových oddílech nazvaných VNITŘNÍ SMYSL SLOVA. Pokud jde o povahu tohoto smyslu, viz to, co bylo na toto téma předloženo ze zkušenosti v letech 1767-1777, 1869-1879 a navíc v hlavním textu díla, v bodech 1-5, 64-66, 167, 605, 920, 937, 1143, 1224, 1404, 1405, 1408, 1409, 1502 konec, 1540, 1659, 1756, 1783, 1807.

MARVELY - věci viděné ve světě duchů a v andělském nebi - byly umístěny v oddílech před a za každou kapitolou. V tomto prvním svazku jsou to tyto oddíly:

KAPITOLA 1, 6

KAPITOLA 2, 67

KAPITOLA 3, 190

KAPITOLA 4, 324

KAPITOLA 5, 460

KAPITOLA 6, 554

KAPITOLA 7, 701

---

Úvodní poznámky překladatele

Autor – Emanuel Swedenborg – napsal tuto knihu latinsky a pořídil si také vlastní latinský, co nejdoslovnější překlad Bible z hebrejštiny a z řečtiny, aby co nejpřesněji zachoval vnitřní smysl textu. Tento Swedenborgův překlad budeme používat, pokud to bude potřeba na doplnění nebo upřesnění českého překladu biblického textu. Na začátku každé kapitoly je uveden ekumenický překlad biblického textu, kterým se kapitola bude zabývat. Při výkladu jednotlivých veršů probírané biblické kapitoly a také při citaci nejrůznějších biblických úryvků je vždy uveden ten český překlad, který nejvíce odpovídá Swedenborgovu překladu dotyčného textu. (Jestliže se jedná o jiný než ekumenický překlad, je uveden název překladu.) Pokud český překlad odpovídající překladu Swedenborgovu neexistuje, je uvedený překlad doplněn a upřesněn tak, aby bylo zřejmé, v čem se odlišuje od Swedenborgova překladu. Biblické citáty jsou tištěny kurzívou. Jednᬠli se o celý verš, který je vysvětlován, je kurzíva vytištěna tučně a podtržena. Jednᬠli se pouze o jednotlivá slova (z biblických veršů), jejichž vnitřní smysl je objasňován, je kurzíva tučně, ale nepodtržena. Další biblické citáty, které doplňují vysvětlovaný text, jsou psány obyčejnou kurzívou.

První český překlad knihy Tajemství nebe, spolu ještě s překlady knih Vysvětlená Apokalypsa (z latinského originálu Apokalypsa Explicata) a Odhalená Apokalypsa (z latinského originálu Apocalypsa Revelata), pořídil v letech 1921-1951 pan B. J. Musil. Tyto překlady bohužel nebyly nikdy oficiálně vydány. Pokud je nám známo, jsou uchovány pouze ve strojopisech, a to u potomků někdejších přátel p. Musila, kteří si těchto překladů velmi cení.

Kdo byl Emanuel Swedenborg?

Emanuel Swedenborg se narodil jako Emanuel Swedberg ve Stockholmu ve Švédsku 29. ledna 1688. Byl třetím dítětem a druhým synem děkana Jespera Swedberga a jeho manželky Sáry Behmové. Otec E. Swedenborga byl prvním kaplanem královského pluku, poté profesorem teologie a později biskupem Švédské luteránské církve. Roku 1719 nová královna Ulrika Eleonora povýšila Emanuela Swedberga a jeho sourozence do šlechtického stavu (tehdy bylo zvykem taková povýšení udělovat dětem biskupů za zásluhy jejich otců) a příjmení rodiny bylo změněno na Swedenborg.

Zájem o vědu probudil ve Swedenborgovi jeho švagr Erik Benzelius, knihovník na univerzitě v Uppsale, který se s velkým zaujetím zabýval matematikou a přírodními vědami. Po ukončení univerzitního studia filozofie odjel Swedenborg ve svých dvaceti letech do ciziny, aby si zde doplnil vzdělání. V Londýně bydlel u různých obchodníků, od nichž se mnohému praktickému naučil. Studoval také práce Newtonovy, které uvedl do Švédska, studoval matematiku v Oxfordu, vedl dlouhé diskuse s astronomy Flamsteedem a Halleyem. Dá se říci, že Swedenborg využil každé příležitosti k setkáním s nejlepšími mysliteli své doby. Když coby starší člověk pohlédl zpět na toto období svého života, uvědomil si, že to byl začátek přípravy na jeho celoživotní dílo.

Po více než dvou letech strávených v Anglii navštívil Swedenborg Holandsko, Francii a Německo. V té době měl připraveny plány pro realizaci čtrnácti mechanických vynálezů, například:

Loď, která může kdekoliv sestoupit i s posádkou pod mořskou hladinu a značně poškodit nepřátelské loďstvo.

Univerzální hudební nástroj, který by umožnil člověku, jenž nemá hudební vzdělání, zahrát všechny melodie zapsané na papíře v notách.

Létající kočár neboli dopravní prostředek, který by se mohl vznášet ve vzduchu.

Metodu, která by zjišťovala přání a stavy mysli analýzou.

Po pěti letech se Swedenborg vrátil do Švédska a začal spolupracovat s velkým švédským vynálezcem Christopherem Polhemem a vydával na své vlastní náklady časopis, který je nyní Švédskou královskou vědeckou akademií uznáván jako její první vědecký časopis. Swedenborg také pracoval dvacet pět let ve vedoucí pozici v oblasti důlního inženýrství. To ho udržovalo v kontaktu s každodenním životem, ale v té době byl též aktivní ve světě vědy. Byl průkopníkem v geologii a napsal první švédskou učebnici algebry. Navíc byl v Evropě známý jako významný filozof. Z jeho pera vzešla tato velká filozofická díla: Filozofické a mineralogické práce, Základní principy přírodních věcí, Nekonečné a konečné příčiny stvoření, Uspořádání království duše (tělo je zde chápáno jako království duše), Království duše (další díl).

Swedenborg se ve svých dílech podrobně zabýval lidskou duší, zejména ho zajímalo – jako mnohé filozofy v 18. století – kde je její sídlo. Ve své knize „Království duše“ (vydané roku 1744 – 45) si Swedenborg uvědomil, že se dostal až na práh duše – došel tak daleko, jak mu tehdejší vědecké metody dovolovaly. Uvědomění si této skutečnosti ho přivedlo až k zásadnímu obratu v jeho životě – z filozofa se stal teologem. Swedenborg byl vždycky křesťanským filozofem odsuzujícím tajný ateistický materializmus, který se rozšířil mezi mnoha jeho vědeckými kolegy. Všechny svoje filozofické práce napsal proto, aby ukázal, že existuje realita, která je nad fyzickým světem.

Práci nazvanou latinsky Arcana Coelestia, česky přeloženo jako Tajemství nebe, publikoval Swedenborg v Londýně v letech 1749 – 1756. V této knize je podrobně vysvětlen vnitřní neboli duchovní smysl biblických knih Genesis (tj. 1. Mojžíšova) a Exodus (tj. 2. Mojžíšova). V průběhu výkladu těchto knih Swedenborg často přidává i výklad různých dalších biblických citátů, které se nějak tematicky dotýkají právě probíraného biblického textu. Navíc jsou mezi jednotlivé kapitoly vloženy pasáže na různá specifická témata týkající se Nebeských nauk. Text knihy Tajemství nebe je rozdělen do kapitol, které odpovídají biblickým kapitolám. Každá jednotlivá kapitola je dále rozdělena do článků, jež jsou očíslovány pořadovými čísly od čísla 1 do čísla 10 837.

Překlad prvního dílu knihy Tajemství nebe čtenáři předkládá výklad prvních šesti kapitol Genesis (tj. články č. 1-683). Výchozím textem jsou – s přihlédnutím k latinskému originálu Arcana Coelestia – dva anglické překlady, a to The Heavenly Arcana, překlad upravený Rev. Johnem Faulknerem Pottsem z r. 1956 a Secrets of Heaven od Lisy Hyatt Cooperové z r. 2008.

229. The beginning of the working of God, signifies faith from Him, which in appearance is the first thing of the church. This is evident from the signification of "beginning," as being the first; and from the signification of "the working of God," as being the church (of which presently). Faith is what is meant by "the beginning of the working of God," for this is the subject treated of in what is written to the angel of this church; but that faith is "the beginning of the working of God," that is, in appearance the first thing of the church, shall now be explained. By faith here is meant faith from the Lord, for faith not from the Lord is not the faith of the church; but faith from the Lord is the faith of charity. This faith is in appearance the first thing of the church, because it is the first to appear to the man of the church. But charity itself is actually the first thing of the church, because this is what makes the church with man.

[2] There are two things that make the church, charity and faith. Charity is of affection, and faith is of thought therefrom. Affection is the very essence of thought, for apart from affection no one can think; everything of life that is in thought is from affection. From this it is clear that the first thing of the church is the affection that is of charity or love. But faith is called the first thing of the church because it is the first to appear; for what a man believes, that he thinks, and by thought sees; but that whereby he is spiritually affected he does not think, and therefore does not see in thought, but he perceives it by a certain sensation that has no relation to sight, but to another feeling called the feeling of enjoyment. This enjoyment, as it is spiritual and is above the sense of natural enjoyment, man does not perceive, except when he has become spiritual, that is, when he has been regenerated by the Lord. For this reason the things that are of faith, and thus of sight, are believed to be the first things of the church, although they are not first except in appearance. This therefore is called "the beginning of the working of God," because the Word in the letter is according to appearance, since it is for the simple. But spiritual men, like the angels, are lifted above appearances, and perceive the Word as it is in its internal sense; consequently they perceive that charity is the first thing of the church, and that faith is therefrom; for as was said above, the faith that is not from charity and that is not of charity, is not faith (about which, see also in the small work on The Last Judgment 33-39).

[3] Even from ancient times, what the first thing of the church is, whether faith or charity, has been a disputed point; and those who have not known what charity is have declared that faith is the first things; but those who have known what charity is have declared that charity is the first thing, and that faith is charity in its manifestation, since the affection of charity made manifest to sight in thought, is faith; for when the delight of affection passes from the will into the thought it takes form, and presents itself to view in a variety of forms. This the simple have not apprehended, consequently they have taken that which appeared before the sight of their thought to be the first thing of the church; and because the Word in the letter is according to appearances, this therefore is there called "the first," "the beginning," and "the firstborn." For the same reason, Peter, by whom the faith of the church was represented, was called the first of the apostles; when yet John was the first, because by "John" the good of charity was represented. That John, not Peter, was the first of the apostles, is clear from this, that it was John who leaned on the breast of the Lord, and that he, and not Peter, followed the Lord (John 21:20-22). (That the twelve disciples of the Lord represented all the truths and goods of the church, see Arcana Coelestia 2129, 3354, 3488, 3858, 6397; that Peter represented faith, n. 4738, 6000, 6073, 6344, 10087, 10580; and that John represented the good of charity, n. 3934, 6073, 10087).

[4] For the same reason, by Reuben also, because he was the firstborn of the sons of Jacob, faith was represented, and it was believed that the tribe that had its name from him was the first; but yet that tribe was not the first, but the tribe of Levi, since by Levi the good of charity was represented; and for this reason the tribe of Levi was appointed to the priesthood, and the priesthood is the first of the church. (That the twelve sons of Jacob, or the twelve tribes named from them, represented all the truths and goods of the church, see, n. Arcana Coelestia 3858, 3926, 4060, 6335, 7836, 7891, 7996; that Reuben represented faith, n. 3861, 3866, 4605, 4731, 4734, 4761, 6342-6345; and that Levi represented the good of charity, n. 3875, 4497, 4502, 4503.) For the same reason in the first chapter of Genesis, where in the sense of the letter the creation of heaven and earth is treated of, but in the internal sense the new creation or regeneration of the man of the church at that time, it is said that light was first made, and afterwards the sun and the moon (See verses 3-5, 14-19); when yet the sun is first, and light is from it. Light was said to be the first of creation, because "light" signifies the truth of faith, and "the sun and moon" the good of love and of charity. (That by the creation of heaven and earth in the first chapter of Genesis, in the spiritual sense, the new creation of the man of the celestial church, or his regeneration, is meant and described, see the explanation of that chapter in the Arcana Coelestia, also n.8891, 9942, 10545. That "light" signifies truth from good, thus also the truth of faith, see in the work on Heaven and Hell 126-140; and that "the sun" signifies the good of love, and "the moon" the good of charity, both from the Lord, in the same work, n. 116-125, 146.) From this it can now be seen what "the beginning of the working of God" signifies, namely, faith from the Lord, which in appearance is the first thing of the church.